YONAKA

V neděli 10. března se v pražském Rock Café zastavilo oblíbené britské trio YONAKA. Alternativně rocková kapela kombinující rockové a punkové, ale i popové a hiphopové prvky, se v Česku už několikrát představila buď jako support větších kapel, nebo na festivalech. Tento rok jsme se konečně dočkali jejího headline turné, a to u příležitosti vydání nového EP „Welcome To My House“. Jako support se představili Mimi Barks a Noisy. Jak už vám je ale asi jasné z podtitulku, nešlo zrovna o klasickou show.

Večer zahájila taktéž velice alternativní zpěvačka a rapperka Mimi Barks z Německa. Myslím, že spojení metalu, trapu a industriálních zvuků společně s její nápaditou image zaujalo nejen mě, ale i ostatní z publika. Po ní na pódium naběhli britští Noisy. Tohle trio pohybující se v hiphopovém, až d’n’b žánru mohli čeští fanoušci poznat před půl rokem, když předskakovali gradnsonovi v SaSaZu. Komornější klubové prostředí podle mě jejich žánru sedí lépe, a tak mě tentokrát bavili o dost víc než tehdy v SaSaZu.

Očekávaní YONAKA svou show odstartovali songem „By The Time You’re Reading This“ z nového EP, poté pokračovali staršími songy. Bohužel to vypadalo, že nemají zrovna šťastný den. Hned druhý song „Greedy“ hráli kvůli technickým problémům nadvakrát, u „Call Me A Saint“ jsem si všimla, že zpěvačka Theresa Jarvis místy intonačně nezvládá. Před dalším songem pak Theresa přiznala, že má problémy s hlasem a že zbytek koncertu odzpívat nezvládne. Protože ale prý „neměla srdce na to, aby celý koncert odpískala“, vyhlásila místo toho „Karaoke s YONAKOU“. To spočívalo v tom, že na každý ze zbývajících songů si kapela pozvala na podium některého z fanoušků, aby zazpíval místo Theresy. Poslední z nich, „Seize the Power“, si pak zazpívala předskakující Mimi Barks.

Upřímně musím říct, že jsem z koncertu odcházela dost rozčarovaná a s pocitem, že vlastně nemám moc co hodnotit. Přece jen jsem čekala, že jdu na show YONAKY a ne na karaoke. Chápu, že zdraví je přednější a že Therese mohlo opravdu být líto koncert zrušit, ale za mě by to byla lepší varianta. Kdybych necítila jistou „novinářskou zodpovědnost“, tak bych dost možná už v polovině odešla domů. Ale abych jen nekritizovala – zbytek kapely odvedl po hudební stránce dobrý výkon a Theresa alespoň energicky poskakovala po pódiu a tančila. Také to vypadalo, že minimálně skalní fanoušci v předních řadách si i tuhle okleštěnou verzi show užili. No, mně nezbývá, než doufat, že kapela brzy přijede zpátky a tuhle nepříliš povedenou show vynahradí, jak slíbili.

TEXT: Anna Jindráková
FOTO: Klára Vítková