Stray From The Path

Páteční koncert ve Futuru byl různo-žánrový, nabídl nám 4 kapely, které se na téhle tour velmi zvláštně poskládaly, a my jsme nadšeně čekali, co to s večerem udělá. Nakonec to ale přeci jenom byla povedená akcička plná energie a nových i starých tváří. 

Knosis
Pro některé brzký hřeb večera, pro jiné i překvapení. Ryo Kinoshita se po Crystal Lake vrhnul na nový projekt, kterej nám připomíná podobnou situaci, jako když Aaron odešel z Betraying The Martyrs. Oba si založili mnohem destruktivnější kapely, u kterých je jejich vokál jako třešnička na dortu. Kluci ještě nemají mnoho vlastního materiálu, ale věříme, že to brzo doženou. Energičtější začátek koncertu jsme si nemohli přát.

Void Of Vision
Kapelu jsme měli možnost vidět před pár lety na prvním koncertě spolu s Wage War v Praze. Tehdy nás jejich výkon velmi nadchl, a to byli hoši teprve na začátku.
Nyní se během 2 let změnila jejich image, ale i částečně jejich hudební směr. Tahle gothic-fetiš párty nás už zas tolik nenadchla, možná jde o vkus, ale tato změna jim zas tolik nového nepřinesla. Uvidíme, příště to zčeknem znovu. 

Make Them Suffer
Málokdy se stane, že předkapela přeroste headlinera. Inu, Make Them Suffer prostě nemůžete dát do Futura, a ještě jako support. Kapela už nasadila laťku moc vysoko, a tak se stalo, že Australané hlavní kapelu večera Stray From The Path tak nějak zastínili. Ze začátku byl zčásti potopený zvuk, který se během setu pomalu vylepšil a my jsme díky tomu lépe slyšeli novou a skvělou zpěvačku Alex, která do kapely přinesla nejenom krásné a čisté vokály, ale i screamy, a taky mnohem větší akci na stagi než její předchozí kolegyně. Nekončící a obrovské moshe a písně, které znáte nazpaměť – tahle show zkrátka měla vše, co jsme si od MTS přáli. Takže příště větší prostor?

Stray From The Path
Kluci začali hned zostra a svou roli headlinera chtěli potvrdit. Možná to byl jen můj pocit, ale zas tak vostrý to vlastně koneckonců nebylo. Andrew od začátku začal v sále diktovat a lidi se hned chytli a nadšeně se pustili do prvního pitu. Poslední album funguje skvěle a na nové písně jsme se samozřejmě po Rock For People znovu těšili. Přišlo i na celou řadu proslovů, jak už je u Stray zvykem, a pak hned hurá zpět do akce. Ale ve srovnání s MTS klukům, podle mě, chybí prostě trošku větší drive. Na scéně jsou velmi dlouho a možná se to na nich zlehka podepisuje. Za pár let je ovšem uvítáme s otevřenou náručí, ale pro teď platí, že čeho je moc, toho je moc.

Fotila: Klára Vítková