„Teď, když jsme v kapele jen dva, tak je všechno jednodušší!“
INTERVIEW
The Offspring, Dog Eat Dog, Story Untold a Krang! To byl line-up nedávného koncertu od Rock For People.
Při té příležitosti jsme si museli vzít stranou Story Untold a přinášíme první český rozhovor s Janickem a Jonathanem!
Vítejte v Praze kluci! Pokud se nepletu, toto je váš první koncert v ČR.
Přesně tak! První show v ČR a první koncert v Evropě za poslední 3 roky. Naposledy, co jsme tu byli, tak se psal rok 2019 a uteklo to strašně rychle. Jsme moc rádi, že tu můžeme být. Včera jsme měli možnost se projít po městě, který je opravdu krásný. Jedno z nejhezčích míst, kde jsme byli.
Těšíte se na koncert?
Jasně! Dělali jsme zvukovku, znělo to fakt skvěle a jak řekl náš manažer, lepší to být nemohlo. Zvuk je super,
do toho je dneska nádhernej den a hlavně máme šanci předskakovat fakt velký kapele, The Offspring. Takže nevím, jak by se to mohlo zkazit.
Řekněte mi, vážně jste sem přiletěli jen kvůli tomuhle koncertu? Protože jsem se díval na váš web a nebylo tam nic, žádné koncerty do srpna, takže, jak je to možný? Přijet sem jen kvůli jedné show.
Jo a myslím, že to je super! Normálně, když lítáme na tour za moře, je to všechno naplánovaný. Teď jsme
se snažili zjistit, jestli jsou tu pro nás nějaký možnosti a nic nešlo zařídit. Tak jsme si řekli nasrat, odehrajeme ten koncert, protože si nemyslíme, že tuhle možnost dostaneme víckrát. Takže jsme ji prostě využili a zkombinovali to s dovolenou. Když to srovnáme s ostatníma tour, tak to byl koncert za koncertem, každou noc, žádnej čas
na procházky a objevování. Teď jsme si řekli, že když už jedem, tak si dáme pár dní volna a je to o mnoho větší pohoda. Máme jen jeden koncert, kterej bude určitě stát za to.
Jak jste se dostali do line-upu s legendami, jako jsou The Offspring?
Nevim, ale myslím že Jonathan má nějakej tajnej bankovní účet, ze kterýho to platí. Je to celkem nudnej příběh. Náš člověk, co má na starosti booking, našel tuhle show a nějak se nám na ni podařilo dostat. V prosinci s nima hrajeme zas, v Quebecu, odkud pocházíme. Nevím, jestli to jsou náhody. Možná jsou jenom naši velcí fanoušci
a pak si koupí všechen náš merch. (smích)
Potkali jste se už?
Ne, spí, což je dobrá věc. Ta věc, která nám moc nejde, protože my toho moc nenaspíme. Možná kdybychom měli tourbus jak oni, tak by se nám spalo líp.
Když se bavíme o The Offspring, jste pravděpodobně velcí fanoušci. Můžete mi říct vaše další oblíbené punkové skupiny?
Tyjo, posloucháme toho hodně. Určitě Green Day, možná Rise Against, Sum 41, zkrátka ty klasický punkový skupiny.
Rise Against tu byli pár dní před vaším koncertem!
Jo! Málem jsme se na tu show dostali, ale měli jsme všechno zabookovaný, takže bychom museli překopat naše plány. To pro nás bohužel nebylo možný.
Posloucháte i jiné žánry? Řekněte mi něco šokujícího.
Něco šokujícího? Co posloucháme?
No jasně!
Janick – Já poslouchám Justina Biebera.
Jonathan – Jeden z mých oblíbených songů je od Charlie XCX – Break The Rules, což je prostě pop, ale je to fakt dobrej song. Taky poslouchám hodně progresivní hudby. Je toho hodně, podle toho, co mi zrovna vyhodí Spotify. (smích)
Viděl jsem na twitteru, že jste přijeli už dřív. Dělali jste něco zajímavého?
No, první den jsme chodili po hospodách a… byla to divoká noc. Zavítali jsme například do podniku, kde měli neomezený drinky, to bylo vážně super. Byla tam i show, kde se lidi rvali, meče, tanečníci, a tak. A i jídlo bylo dobrý. Pak jsme šli do klubu, kde je snad 5 pater. Včera jsme navštívili Pražský Hrad, pak následovala projížďka na lodi. Prostě dovolená. Potom restaurace, zmrzlina…
Pamatuju si, že vaše kapela měla více členů. Rozdělili jste se po tom, co jste se stali nezávislými na Hopeless Records?
Nene, myslím, že to bylo spíš o tom, že oni chtěli dělat jiný věci. Jsme s nima ale pořád v kontaktu a přátelíme se. Simon začal svůj hudební projekt…
Přemýšleli jste o tom, že byste se dali znovu dohromady? Nebo budete pokračovat jako Twenty One Pilots?
Myslím, že budeme pokračovat jako Twenty One Pilots. Nechceme pomlouvat, ale je to jednodušší, když
se musíme o něčem rozhodovat. Teď jsme jen dva, takže si o tom prostě pokecáme a všechno se řeší snadněji. Můžeme skoro vše dělat podle sebe. Myslím, že čím míň lidí, tím je to lepší. Nemusíme si pronajímat nic velkýho, stačí nám malá dodávka.
Žijete spolu v Kanadě?
Jo! Koupili jsme si společně barák. Jeden bydlí nahoře, jeden dole, máme svoje soukromí, a jamujeme v ložnici. (smích)
Máte i jinou práci?
Jonathan – Jo, já pracuju v prodejně alkoholu, ale nepiju. (smích)
Janick – Já umývám nový auta v Lexusu. A budeme začínat s OnlyFans. Natočili jsme nějaký dobrý videa. (smích)
Pojďme k vašim písním. Fanoušci dostávají nový singl snad každý měsíc. Nahráváte všechno u vás doma?
Ne, jen dema. Až potom jedeme do Montrealu k našemu kamarádovi do studia, kde to nahrajeme. On je v tom fakt dobrej, zatímco my moc ne.
Fanoušci se s vámi vždy dokáží spojit díky textům, které tak nějak odráží to, čím si procházíte. Viděl jsem hodně komentářů od lidí, kteří se dokáží ztotožnit s vašimi texty, jaký to je?
Janick – Je to kurva úžasný! Když píšu texty, tak prostě píšu o mým životě a věcech, co se mi dějou. Pro mě je vždycky lepší si to sepsat a udělat z toho song. Nevím, není to tak stresující, jak kdybych o tom s někým mluvil. A to, že se někdo s těma textama dokáže ztotožnit, je skvělý. Někdy jsou opravdu hodně osobní, až si sám říkám,
že tomu lidi nebudou rozumět a nedokážou se s tím spojit. Vidět ty komentáře mě ale opravdu těší. Nejsem žádnej terapeut, ale funguje to na mě stejně, když si pustím písničku, se kterou se ztotožňuju. Myslím, že to pomáhá. I když je to smutný nebo depresivní, tak víš, že tady je někdo, kdo se cítí jako ty. Je to uklidňující. Jsem rád, že naše songy můžou lidem i pomáhat.
Máte přítelkyně?
Janick – Já ne.
Jonathan – Já ano.
Protože poslední song „Toxic Love“ je o toxických vztazích. Je to napsané o jednom z vás, podle reálné situace?
Janick – Ne! Není to o jednom konkrétním vztahu, je to spíše obecně. Měl jsem i nějakou inspiraci z minulých vztahů. Nebo od kamarádů, u kterých jsem viděl, že si něčím podobným prochází.
Když jsem viděl klip, kde jste byli nasáčkovaný v jednom pidi pokoji, tak jsem si říkal, jestli jste se tím kouřem, co jste si tam pustili, neudusili. Je to kurva zdravý? (smích)
Jo, bylo to hrozný, nedalo se dýchat, ale výsledek je super! Museli jsme to udělat na onetake, abychom si mohli dát pauzu. Náš požární alarm moc nefunguje, takže to šlo. (smích)
Budou tu nějaké změny nebo nové album?
Zatím nevíme, jestli album. Podle toho, jak vydáváme singly, tak máme pořád něco novýho pro všechny. Když bychom vše vydali najednou jako album, tak nebudeme mít co vydat v následujících měsících. Takže si myslíme, že je lepší to dělat takhle. Zaměstnat lidi, ať mají pořád co poslouchat. A podle toho jak funguje Spotify, tak
si myslím, že je pro umělce lepší vydávat singly, protože se můžou dostat do nějakýho playlistu. Ty hodně zvedaj poslechy. Podle mě to není podvádění, naopak se mi to zdá jako lepší možnost. Já osobně bych radši poslouchal singl, než album. A myslím, že takhle přemýšlí víc lidí. Je to jiný než dřív. Navíc vydání alba je mnohem nákladnější záležitost.
Zůstanete ještě v Praze na pár dní?
Zůstáváme dneska a odjíždíme zítra. Musíme jet až do Francie, kde jsme si pronajali dodávku, protože to pro nás bylo výhodnější, než letět přímo do Prahy. Takže je to takovej malej roadtrip.
Poslední otázka, z minulosti. Na jednom interview na Warped Tour jste říkali, že mladší generace spíš sedí a kouká na koncerty, seriály a filmy hezky v pohodlí domova a tudíž moc nevylézají za kulturou. Ale po covidu si myslím, že je to naopak, že všichni chtěj chodit na koncerty, ne? Jaký na to teď máte názor?
Janick – Bohužel nemůžu úplně souhlasit. Obávám se, že teď si všichni objedou to, co chtěj, a pak se vše vrátí do starejch kolejí. Ale je to samozřejmě jen můj názor. Myslím, že velkejch umělců se to tolik nedotkne, ale pro malý umělce a skupiny by to mohl být celkem problém.
Rozhovor: Matty + Janick + Jonathan!
Přeložil: Martin Gerža