It’s lit, baby! Rock for People 2023 je odpálen! Včerejšek pravděpodobně platil za nejtvrdší den v historii festivalu v čele s I Prevail, Lorna Shore, Polaris, ale hlavně drtivou show Slipknot. Ti překvapili setem složeným hlavně ze starších věcí, včetně milované Snuff! Vibe pro tebe na fotkách zachytila Klára Vítková, pár slov doplnil Jirka Popelka a Matty.
Střela z devítky rovnou do hlavy! To jsou Stray From The Path! A možná, že na tak ostrej start tady lidi nebyli ready. Reakce většiny publika mi včera připadaly celkově trochu vlažnější, ale corekids v kotli to vždycky zachraňovaly. Tak jako tak, partička okolo Drewa Yorka to zase zničila! Btw., můžete se těšit na rozhovor 😉
Lorna Shore? Rozhodně nejtvrdší kapela festivalu! Přímo z pekla s sebou na břeh vyplavila čiré zlo a neuvěřitelné skřeky Willa Ramose. Ten člověk snad ani není člověk! Neuvěřitelný výkon! Na dně oceánu ale bohužel zůstal utopen zvuk. Jako by to na tý obří stagi někdo pouštěl z JBLka. Škoda!
Zvuk se pak spravil na koncert amerických I Prevail, na jejichž první vystoupení jsme tady čekali trestuhodně dlouho. No, napapali jsme se dosyta! Tohle bylo rozhodně výživné a pojďme si říct, že bychom tady chtěli jejich headline show. Tak co, RFP? Dokážete to zařídit?
Areál se začal docela rychle plnit a Anti-Flag měli už k dispozici na deset tisíc hlav, se kterýma si mohli hrát. Jestli to zvládli tak bravurně jako tehdy v roce 2016, to si odpovězte sami. Já si to nemyslím.
Od Architects, kteří se čerstvě vrátili z obří stadionové tour s Metallicou, možná někteří z nás furt trochu čekáme energii v podobě skladeb Naysayer nebo These Colours Don’t Run. Ale už bychom se asi měli probudit a srovnat se s tím, že mluvíme o velké halové kapele. Jejich „rammstein-core“ lidi asi baví, zní jim to dobře a Sam Carter je furt dobrej. Jsem s tím OK.
Všechno, co do té doby zaznělo ze stagí, ale zazdili Polaris. Dalo se to očekávat. Australskej metalcorovej sekec se naživo nemýlí, a včerejšek nebyl výjimkou. Nářez jak svině. Tohle prostě chceš poslouchat!
Zatímco Simple Plan navodili letní atmosféru, v menším šapitó se odehrál ojedinělý návrat domácí corový legendy Shogun Tokugawa, kterou určitě budou znát naši starší čtenáři. A hráli opravdu skvěle! Závan nostalgie a mimochodem taky připomínka časů začátku coreMusic.cz. Krása!
Slipknot, dámy a pánové! Jasně, tyhlety obří headline shows jsou prostě neosobní. Ale věřím, že jsme všichni vděční za to, že jsme mohli být svědky velmi zdařilého energického vystoupení kapely, která definovala celou generaci a je pro mnohé z nás důvodem, proč posloucháme tvrdou hudbu. Zvuk byl naštěstí relativně v pořádku, zazněla spousta starých klasických věcí, došlo na skupinový poklek u Spit It Out i na davové pokřiky People = Shit, vizuální parády mi nedovolily odtrhnout oči… Já za tenhle zážitek děkuju! PS. Corey Taylor je legenda!
Dokonalou groovy tečku za čtvrtečním otvírákem udělali indičtí Bloodywood s frontmanem, kterej prostě vypadá jako Imhotep z Mumie, sorry not sorry!
Mělo to koule i správnej vibe na pořádnou čtvrteční afterparty!
Mezi organizační výzvy a celkové bolístky, které první den odhalil, určitě patří třeba přeplněná festivalová doprava, fronty a inflací vybombené astronomické ceny jídla (to je bohužel realita dnešní doby). Jinak ale musíme smeknout například před tím, jak vymazleně a cute letošní areál vypadá, nebo jak všude hraje spousta různorodé hudby, takže když vás třeba nebaví Slipknot, zajdete si na John Wolfhooker a najdete tam stovky skvěle bavících se lidí! Hudební produkce se tentokrát, zdá se, navzájem neruší, tedy další velké plus. Tak jo, jdeme do druhého dějství!
Napsal: Jiří Popelka, Matty Vaněk
Fotila: Klárka Vítková/ Slipknot Petr Klapper
