Jeden z nejzajímavějších projektů, který v poslední době spatřil světlo světa, se jmenuje Off Road Minivan a stojí za ním basák z kapely Fit For A King. Ponoř se do velmi citlivého rozhovoru s Ryanem.
Matty: Okay, Ryane, jsem moc rád, že se nám podařilo udělat tenhle rozhovor.
Ryan: Já taky. Přemýšleli jsme, proč byste chtěli mluvit se mnou a ne s tím druhým Ryanem, ale teď to dává smysl. To dává fakt smysl. No, díky. Toho si vážím.
Matty: Jaká byla cesta do Prahy? Měli jste čas něco podniknout?
Ryan: Jo, super. Dnešek byl skvělý. Jedna z mých baskytar nefungovala, takže jsem šel do místního obchodu a koupil si novou basu. Fakt paráda. Milujeme být v Praze. Dali jsme si jeden z našich oblíbených smash burgerů a prostě jsme se poflakovali.
Matty: Fanoušci tě znají hlavně jako basáka z Fit For A King, ale dneska bych chtěl představit tvůj druhý projekt, Off Road Minivan. Mohl bys kapelu představit svými slovy?
Ryan: To je od tebe hezké, díky. Off Road Minivan je alternativní rocková kapela. Je to něco jako měkčí stránka Fit For A King, možná jako momenty ve skladbách „Reaching Out„, „When Everything Means Nothing“ nebo „Locked In My Head“, ale všechny skladby znějí spíš jako Jimmy Eat World nebo Armor For Sleep, možná občas jako něco od Olivie Rodrigo, pokud jde o mé akustické skladby. Ale obecně je to asi takhle.
Matty: Projekt vznikl někdy kolem roku 2017 a ty ses přidal k Fit For A King v roce 2014. Měl jsi Off Road Minivan v hlavě už od té doby, co ses přidal k jedné z nejúspěšnějších metalcorových kapel?
Ryan: Ne. Byli to prostě lidi, se kterými jsem hrál hudbu ještě před Fit For A King. Když jsme spolu hráli, byli jsme kapela jménem Visions a hráli jsme něco jako metalcore ve stylu Underoath. Jak Fit For A King vydávali desky, měl jsem občas chuť tvořit jiný typ hudby ve svém volném čase. První večer, kdy jsme se já, Melvin a Evan sešli jen tak na zkoušku, jsme napsali skladbu „Spiral Gaze“ a pak se rozhodli udělat z toho kapelu. Prostě takový spontánní nápad.
Matty: Takže takhle to všechno začalo? Chtěl sis dát pauzu od heavy riffů?
Ryan: Asi jo. Doma hodně hraju na akustickou kytaru a psaní těhle písní je pro mě jednodušší. Skladby jako „It’s Nothing Personal“, „Karma“ nebo „Billy“ jsou o tom, že sedím ve svém pokoji, hraju na akustiku a píšu. Buď tyhle skladby nikdy nespatří světlo světa, nebo je prostě vydám. Naštěstí labely Tooth & Nail a Solid State Records jsou na mě hodné a dovolí mi tuhle hudbu vydávat a pomáhají mi s financováním, takže i když nehraju moc koncertů, pořád můžu dávat svou tvorbu do světa.
Matty: Upřímně, začal jsem poslouchat tvoji kapelu od prvního zásadního songu „Spiral Gaze“, to musel být parádní start, když se z něho stal takový hit.
Ryan: Jo, bylo to to první, co jsme napsali. Text byl o kamarádovi, na kterého jsem byl tehdy hrozně naštvaný, a pomohlo mi to zpracovat nějakou zášť vůči lidem z mé minulosti. Téměř každá skladba od Off Road Minivan je o někom, kdo skutečně žil a byl v mém životě. Nesnažím se vymýšlet smutné příběhy jen kvůli efektu, ale spíš se snažím zpracovat nějaké pocity, které mám uvnitř.
Matty: Ostatní kluci z kapely jsou tvoji dlouholetí přátelé?
Ryan: Jo, jedni z mých nejstarších přátel. Například Miles, náš kytarista, byl se mnou v úplně první kapele před 20 lety, když mi bylo 14.
Matty: To je úžasné, že jste po tolika letech dali dohromady novou kapelu.
Ryan: A pořád se máme rádi. Moji přátelé vždycky chtěli vydat hudbu u nějakého labelu. Díky Tooth & Nail mají pocit, že udělali něco skvělého – třeba mít vlastní vinyl nebo spolupracovat s labelem, který vydal alba kapelám jako Underoath. Pro nás je to srdeční záležitost.
Matty: Následně jste vydali první album „Swan Dive“, které jsem označil za jedno z nejlepších v roce 2020. Bylo těžké skloubit jeho tvorbu s Fit For A King?
Ryan: Jo, u některých songů jsem navrhl, aby byly na albu Fit For A King, dělám to tak obvykle pro obě kapely. Často to tak je. A hodněkrát kluci z Fit For A King řekli něco jako: „Fakt nevidím, proč by tohle mohl být song pro Fit For A King.“ A u „Swan Dive“ to bylo přesně tak. Říká se, že na první album máš celý život a na druhé už jen omezený čas. A u „Swan Dive“ jsme měli hromadu demáčů nasbíraných za ty roky. Melvin měl svoje, Miles měl svoje a já taky. Takže dát tohle album dohromady bylo mnohem jednodušší, na rozdíl od „May This Keep You Safe From Harm„, což byla daleko větší práce. Jo, občas bych chtěl, aby některé z těch nápadů byly songy pro Fit For A King, ale většinou to nakonec zůstane jako Off Road Minivan.
Matty: Jaká je tvoje oblíbená skladba z toho alba, kterou bys doporučil lidem, co o kapele nikdy neslyšeli, a proč?
Ryan: Kdybych měl vybrat jednu ze „Swan Dive“, asi by to byla „Vampire“ nebo „Swan Dive“. Písnička „Swan Dive“ je možná moje nejoblíbenější z toho alba. Ale pokud jde o celkově nejoblíbenější Off Road Minivan song, tak to bude buď „Billy“, nebo „It’s Nothing Personal“. „Billy“ je podle mě taková moje milostná píseň k hudbě. Během pandemie jsem ji napsal tak nějak v zatmění, ani si moc nepamatuju, jak jsem ji dal dohromady, prostě to přišlo samo. A myslím, že dokonale vyjadřuje, jak moc pro mě hudba znamená, protože ty dva roky bez ní byly hrozné. Nikdy jsem se necítil víc na dně a právě odtud pochází hodně věcí z „May This Keep You Safe From Harm„. Takže tahle skladba bude mít pro mě vždycky speciální místo v srdci.
Matty: Když jsem si myslel, že „Swan Dive“ už nic nepřekoná, úplně jsi mě zničil druhým albem. Třeba písnička „The Breakdown“ – když ji poslouchám s tím videem, působíš s kapelou jako úplně jiný člověk. Tolik emocí, pohybů… Jaká témata se v něm odrážejí?
Ryan: Připadám si v něm úplně obnažený. Když jsem byl mladší, hodně mě bavilo muzikálové divadlo, zpívání, tanec a podobné věci. A právě z toho pramení i hodně z těch pohybů na pódiu, když sleduješ Fit For A King. Jenže tam vidíš jen tu naštvanou energii, která má lidi vyburcovat. Ale Off Road Minivan je možná víc tím, kým skutečně jsem uvnitř, a je to mnohem zranitelnější. Moc lidí o té kapele neví, neposlouchají ji, ani je moc nezajímá. A právě proto si můžu dovolit říct úplně cokoliv, protože se nemusím bát odmítnutí. Ale díky za to, co jsi řekl, moc si toho vážím, protože v tomhle projektu jsem opravdu nejvíc sám sebou, zvlášť když natáčím videa.
Většina lidí totiž nechce vidět týpka, co vypadá jako já, jak tancuje jako holka, brečí a úplně se před nimi otevře. Ale myslím, že hodně chlapů, kteří vypadají nebo se chovají jako já, to uvnitř taky tak má. Kámo, vím, že máš svoje noci, kdy zavřeš dveře, cítíš se úplně na dně a chce se ti brečet, protože máš na srdci něco, co prostě musí ven. Ale musíme si hrát na tvrďáky a jít tam ven a nějak se tím prokousat. A právě v tomhle projektu ze sebe tohle všechno dostávám.
Matty: Jedna z nejsilnějších skladeb na albu je pro mě určitě „Cheerleader“. Mohl bys mi o ní něco říct?
Ryan: Jo, to je dobrá volba. Písnička je o mojí kamarádce Victorii. Zemřela na rakovinu minulý rok. Byla to ona, kdo mě přivedl k muzikálům, zpívání, tanci a hraní v divadle. Bez ní bych se k tomu asi nikdy nedostal. Její sestra Amber přišla kvůli rakovině o mámu, tátu, bratra i sestru. Pořád na Victorii hodně myslím. Album „Swan Dive“ bylo o lidech, kteří odešli, ale „May This Keep You Safe From Harm“ se věnuje trochu jiným tématům. Jediná písnička, která mi připadá jako vzpomínka, je „Cheerleader“, protože během těch dvou let byla její ztráta rozhodně ta nejtěžší. Byla to úžasná žena, opravdu skvělá kamarádka.
Matty: A co ostatní členové Fit For A King? Líbí se jim tvůj projekt? Posloucháte ho třeba na turné?
Ryan: Můj kytarový technik John ho má hodně rád. Trey mi po dokončení alba dal moc hezký kompliment. Řekl něco jako: „Mám pocit, že kdyby tohle vydala nějaká velká kapela, třeba jako Weezer, tak by se to lidem fakt líbilo.“ To bylo od něj moc milé. Nemám ponětí, jestli ho někdy poslouchali Daniel nebo Ryan, ale všichni projekt podporují.
Matty: Myslíš, že je na čase začít koncertovat? Třeba i v Evropě? Nebo se to nikdy nestane?
Ryan: Určitě chci. Dostali jsme nabídku přijet do Evropy na turné, na které jsem fakt chtěl jet minulý rok. Jenže Fit For A King jsou tak vytížení, že vždycky mají přednost. Pak je tu moje žena a teprve potom Off Road Minivan. Minulý rok pro mě bylo turné dost těžké, protože jsme byli pořád pryč a hodně mi chyběla manželka. Potřeboval jsem pauzy. Když konečně máme třeba měsíc volno, trvá mi dva týdny, než se mi vůbec chce opustit dům, natož hrát další koncerty. Takže doufám, že příští rok bude mít Fit For A King méně koncertů, protože fakt chci s Off Road Minivan vystupovat. Ale zároveň nechci, aby mě žena opustila, takže je to trochu balancování. Ale díky, že ses zeptal, protože chuť tam je, celá kapela chce jet na turné, tak snad se to povede. Držím si palce.
Matty: Dočkáme se aspoň ještě jednoho videoklipu k aktuálnímu albu?
Ryan: Ještě jsem se na to neptal. Možná by label chtěl natočit další. Já bych do toho šel. Pokud chtějí utratit další peníze, tak proč ne. Je to zvláštní, protože když vydám album, tak počkám měsíc nebo dva, a pak si říkám: „Dobře, vy hajzlové, pořád vás to nezajímá? Tak čau, uvidíme se za dva roky.“ Za dva roky vydám další desku a zjistím, jestli to tentokrát bude někoho zajímat. Je to těžké, protože tohle všechno miluju. Ten den, kdy jsme dokončili „May This Keep You Safe From Harm“, jsme si já, bubeník Evan a producent Adam sedli ve studiu a poslechli si celé album od začátku do konce, aniž bychom řekli jediné slovo. Když to skončilo, brečel jsem víc než kdykoliv předtím, protože to bylo tak uzdravující a cítil jsem, že jsem opravdu něco vyjádřil.
Takže je těžké, když to nedostane tolik pozornosti, protože vím, jaké to je, když lidem na hudbě záleží – vidím to každý den. Ale u Off Road Minivan to tak není, a to mě nutí trochu zalézt zpátky do ústraní a schovat se. Říkám si: „Fajn, tak na mě kašlete.“ Můj cíl je nenechat lidi čekat. Chci vydávat víc písniček. Už teď píšu nové věci a mám pár skladeb, které se mi líbí a které bych chtěl lidem zase ukázat. Takže jsem se labelu zeptal, jestli bych nemohl vydávat spíš jednotlivé songy, místo toho abych dělal celá alba. Nechci totiž čekat dva roky, aby lidi na ten projekt zase zapomněli, a pak jim to připomínat a oni zase zapomenou – je to dost náročný cyklus.
Matty: A poslední otázka na odlehčení – jaký je tvůj rekord v máchání basou na koncertech?
Ryan: Myslím, že devět. Devět nebo deset. Jo, je to těžké. Mám na to jen krátkou pauzu během „Reaper“ a většinou tam zvládnu tak osm až devět otoček. Kdybych měl na sobě větrovku, možná bych se dostal na dvanáct.
Fotila: Nina Vocelová
