Lionheart

Únorová sezóna pro mě byla dost nabitá a na svůj poslední koncert měsíce jsem zavítala 25. 2. do Roxy, kde se jako hlavní tahoun večera představili Lionheart. I přes to, že se akce nesla v takovém duchu, aby si všechna čtyři jména lineupu byla rovna a „nehrálo se“ na žádného headlinera, Lionheart dostali času nejvíc a myslím, že to byl klasický koncert hlavní hvězdy a supportu.

Na stage jako první naběhla tahle čtyřka ze Švýcarska. Někdo z nás je mohl vidět už minulý rok na Fajtfestu, a tak jsme mohli porovnávat koncert s fesťákem. Roxy byla zaplněná už na ně, a díky tomu energií nabitá atmosféra měla co do sebe hned od začátku. Tentokrát se opravdu vyplatilo dorazit na čas. Moc se mi líbila jejich prezentace na pódiu a Zelliho pěvecký výkon. I přes to, že jsme neslyšeli jejich nejnovější singl ve spolupráci s Left To Suffer zvaný „Lost in the dark“, tak měl kratší setlist vše, co jsem chtěla slyšet. Paleface Swiss pro mě byli spolu s dalším supportem větším lákadlem než Lionheart, a bylo vidět, že do toho fakt dávali všechno. Svůj poslední den na tour tak zakončili na jedničku.

Opět jméno z Fajtfestu, které přilákalo nemálo fanoušků extrémní hudby, kteří toužili po brutálním zážitku, jenž tato kapela slibuje. Skupina známá svou nekompromisní tvrdostí a brutálními texty vstoupila na pódium s neuvěřitelnou chutí a odhodláním. I tak mi chyběla trochu větší verva v prezentaci na stagi, když to porovnám se zbytkem lineupu. Dokázali ale dobře vybízet publikum k zapojení se do dění a zpěvu klasických vět z písní jako „Boomslang“, „Swan Song“ nebo „Antpile“. S hlasem plným agrese nás za doprovodu bezchybných instrumentů tak provedli skrze jejich největší hity. A pokud byste si rádi početli něco o textech, tourování a dalších zajímavostech o Kublai Khan TX, tak si připomeňte rozhovor z minulého roku, který jsme si s Mattem dali na Fajtfestu. (čti tady!).

Tahle velkolepá návštěva s sebou přinesla nostalgii pro fanoušky, kteří Suicide Silence poslouchají už léta. Jedno z největších jmen deathcoru si tak zaplněný bar Roxy stovkami posluchačů nemohl nechat ujít. Za mě asi nejlepší vystoupení večera. Nechyběla tomu ta správná jiskra. Nejen zpěvák Eddie se skvěle prezentoval na pódiu, také jsme slyšeli snad každý hit, který jste toužili doprovodit hlasitým křikem textu. Setlist odstartovali legendárním „Unanswered“, následně „You Only Live Once“ a při uzavření setlistu hitem „No Pity for a Coward“ si na stage přizvali Paleface Swiss a celý sál se proměnil v bujarou párty. Eddie Hermida v popředí této skupiny lítal po stagi a ujistil se, že si z toho každý fanda odnese maximum. Se stejným zapálením se do toho pustil i zbytek party, který svou neúnavnou energií pobízel publikum k zapojení se a pokřikoval radostí z toho, jak na to skvěle všichni reagovali. Jak všichni víme Suicide Silence jsou hlavně známí díky legendě Mitchi Luckerovi, který inspiroval snad každou deathcore kapelu současnosti. Eddie je ale taky úžasný a talentovaný vokalista, o čemž se všichni mohli naživo přesvědčit.

Trošku se bojím přiznat, že o nich slyším poprvé. I proto pro mě bylo překvapením, že byli zvoleni jako headliner celé tour s jmény jako jsou např. právě Suicide Silence. Jelikož jsem se v pitu na Suicide Silence zranila, tak jsem ani nestihla jejich celý set a byla jsem svědkem jen začátku a konce a Lionheart se jevili trochu jemněji než zbytek lineupu. Touhle tour především slavili 10. výročí od jejich alba „Welcome to the West Coast„. Z balkonu jsem mohla vidět neúnavný mosh pit, který doprovázel každý jejich song. Je pravda, že to vypadalo hezky a jejich závěrečnému songu nemohl chybět ani vyvolání pořádné párty konfetama. Setlist zahrnoval hity z jejich posledního alba z roku 2022 „Welcome to the West Coast III“, ale i starší úspěšné pecky. Velký dojem to ve mně ale nezanechalo a daleko víc spokojená jsem byla se supportem. Špatné to nicméně nebylo a vyčerpaný dav vypadal při odchodu ze sálu spokojeně.

NAPSALA: Petra Závišová
FOTILA: Nina Vocelová