Knocked Loose

Nebudu lhát, když jsem zjisttila, že hardcorový večírek bude v Lucerně, trochu jsem se bála a nedokázala si to představit. Nakonec jsem byla ale sakra ráda za tuhle venue, protože atmosféra byla šíleně skvělá. Co mě taktéž překvapilo, byl zvolený support. Hlavním tahounem byli borci Knocked Loose, takže sen každého hardcorového fandy. K sobě si přizvali Headbussa a Deafheaven. Jak se lidé tvářili na post black metalový, experimentální projekt Deafheaven v kombinaci s hardcorem?

Pomalu jsem přicházela na to, jak dobře zvoleným místem Lucerna Music bar pro tuhle akci byl. I na první kapelu se prostor slušně zaplnil a bylo super vidět aktivitu fanoušků. O Headbussa jsem slyšela poprvé, a tak to pro mě bylo, kromě faktu, že je to hardcore seskupení, velkou neznámou. Kluci z Francie jsou na scéně teprve chvíli a za sebou mají jen dvě EP. Prvního živého představení v Česku se ale chopili skvěle, a i přes to, že mě nepřekvapili ničím novým, byl to rozhodně skvělý rozjezd, co nadchl i publikum.

Pro mě asi největší lákadlo večera… Byla jsem zvědavá, jak se bude tenhle mix žánrů, co tak ráda poslouchám doma, jevit na pódiu. Celé vystoupení mi tak trochu vyrazilo dech a básnila jsem o něm ještě dlouho po jeho konci. Charisma a neskutečný hlas vokalisty za doprovodu hluboké basy a dalších instrumentů vytvořily takovou nádheru, že to vše dalo dohromady velkou, emotivní show. Potěšilo mě, že si pro tento setlist vybrali spíše svou post-black metalovou tvorbu, což bylo příjemnou změnou od hardcoru. Písničky mají Deafheaven celkem dlouhé a u melodického, pochmurně laděného zvuku byste se rychle mohli nudit. Zde to tak však nebylo a celou dobu jsem z dění nemohla odtrhnout oči. Co bych vyzdvihla, je určitě interakce s publikem. Vokalista rozhodně věděl, jak na to a opravdu do toho dával vše, aby si to každý jedinec v publiku užil naplno. Všechny naprosto pohltili svou muzikou a fanoušci to přímo žrali.

Myslela jsem si, že u Knocked Loose budu vědět, co čekat. Mnozí z nás je spatřili minulý rok na Brutal Assaultu. Byla jsem proto zvědavá, jak moc se bude lišit atmosféra festivalu od té koncertní. S jistotou můžu říct, že koncert, a převážně tyhle prostory, byly to pravé ořechové. Takhle divokou a energickou show, kterou podávali hlavně fanoušci, jsem dlouho neviděla. Skákání do publika ze stage, kotrmelce, přemety, přebíhání sem a tam po pódiu… bylo to šílený! Zatímco jsem v klidu a v bezpečí sledovala celé dění, prostor dole pod podiem žil vlastním životem z neustálého moshování. Knocked Loose zahráli všechny pecky, na které obecenstvo dychtivě čekalo. Dočkali jsme se hlasitého „Arf Arf“ z „Counting Worms“, obou songů z posledního EP, starších pecek jako „God Knows“, nebo dokonce „…And Still I Wander South“. Ze strany kapely nebyla ani potřeba žádná extra aktivita, jelikož se o to všichni v publiku postarali víc než dostatečně. Zkrátka to byl neskutečnej nářež a z výrazů odcházejících, zmlácených, zpocených, ale štěstím zářících fanoušků se dalo snadno vyčíst, jak moc nás všechny tenhle večer bavil.

TEXT: Petra Závišová
FOTO: Nina Vocelová