Na loňském Rock for People jsme poprvé v Česku potkali Douga z Hoobastank! Kapela nedávno oslavila dvacátá výročí svých dvou nejikoničtějších alb a překročila neuvěřitelnou hranici 1 miliardy streamů s nesmrtelným hitem „The Reason„ – písní, která už více než 20 let zní v rádiích téměř každý den!
Matty: Vítej v České republice Dougu, pokud se nemýlím, nikdy jste tu nehráli žádné koncerty, že?
Doug: Ano, to je pravda!
Matty: Zajímalo by mě, jestli jste někdy měli třeba aspoň Prahu na radaru! Přemýšleli jste o nás někdy v minulosti?
Doug: Posledních 20 let pořád slýchám: „Už jsi byl v Česku? Už jsi byl v Česku?“ A pokaždé musím říct ne. Takže konečně můžu říct ano.
Matty: Ale proč to trvalo tak dlouho?
Doug: Nevím. Už nezbývá moc míst na světě, kde jsme nebyli, a Česko bylo jedním z nich. Takže bylo opravdu fajn si to konečně odškrtnout.
Matty: Také vám chci moc pogratulovat ke dvěma dvacátým výročím vašich přelomových alb The Reason a vašemu debutu Hoobastank. Jaké to je probudit se a zjistit, že už je to 20 let, co třeba píseň The Reason hrají v rádiích?
Doug: Je to hodně zvláštní. Nevím. Cítím se opravdu šťastný. Cítím se velmi vděčný a mám obrovské štěstí. Když jsem šel po pódiovém můstku tam venku a zpíval tu píseň, říkal jsem si: „Kolik tu je vlastně lidí?“ Jsou jich tu tisíce. A pořád je to zvláštní. Říkám si: „Co tu sakra dělám? Jak jsem se sem dostal? Co se to děje?“ Prostě mám pocit, že mám obrovské štěstí a doufám, že se z toho snu neprobudím.
Matty: V jaké chvíli přišel ten zásadní moment, kdy jste si uvědomili: „Jo, The Reason bude asi náš největší hit“?
Doug: No, vyšel v roce 2003. V následujících několika letech to byla obrovská píseň, v té době největší, jakou jsme kdy měli. Tehdy si člověk říká: „No, třeba přijde ještě něco dalšího.“ Pak ale po určité době pochopíš, jak těžké je se tam nahoře udržet, a dojde ti: „Jo, tohle bylo asi jako chytit blesk do lahve.“ Nebylo to plánované, prostě se to stalo.
Matty: Vydali jste album The Reason ve stejnou dobu, kdy Linkin Park vydali Meteoru, a vyrazili jste spolu na turné. Bylo pro vás nezapomenutelné? Jak na něj vzpomínáte?
Doug: Určitě to bylo jedno z našich největších turné. Byli tam Linkin Park, P.O.D., Story Of The Year a my. Byla to doba v našich životech a kariérách, kdy byl člověk mladý, nevěděl, co se děje a všechno bylo super. Prostě spousta zábavy, každou noc vyprodané arény, celé měsíce. Jsou to rozhodně vzpomínky, ke kterým se rád vracím.
Matty: Kde na světě jste zažili nejdivočejší fanoušky? Viděl jsem nějaké živé záběry se zpěvákem z Coldrain v Tokiu a bylo to docela divoké!
Doug: Japonsko má asi celkově ty nejšílenější fanoušky, řekl bych. Nevím proč. Jak už jsem říkal, máme prostě štěstí, že nás lidi pořád chtějí vidět hrát. Jezdíme tam už 20 let a pokaždé, když se tam vrátíme, jsou to pořád skvělé koncerty. Ve skutečnosti tu dnes byli i někteří japonští fanoušci – psali mi na sociálních sítích: „Přijedeme na tenhle koncert a na Download Festival.“ Tak jsem je dal na seznam hostů. Přiletěli až z Japonska kvůli těmhle koncertům.
Matty: Spider-Man 2 má letos taky 20 let. Pamatuješ si na nahrávání singlu Did You? Jak se to celé seběhlo?
Doug: Mám pocit, že jsou dvě možnosti, jak to probíhá. Buď tě osloví film nebo seriál a řeknou: „Můžete napsat písničku na tohle téma?“ Nebo za tebou přijdou a řeknou: „Nemáte nějaké přebytečné skladby?“ No a tahle skladba byla původně napsaná pro album The Reason, ale nakonec se na něj nedostala. Obvykle máš dvě nebo tři takové skladby navíc. Takže nebyla napsaná speciálně pro Spider-Mana, ale oni za námi přišli a řekli: „Chceme tuhle písničku.“ Tak jsme řekli: „Dobře.“
Matty: Je to tvůj oblíbený film?
Doug: Tyjo, ani nevím, kdo je v prvním díle. Hraje tam Tobey Maguire? Kdo je tam padouch?
Matty: Ano, hraje tam Tobey Maguire a padouch byl Willem Dafoe jako Green Goblin.
Doug: Pamatuju si ten díl se Sandmanem, ale to nebyl můj úplně nejoblíbenější. Asi bych šel s jedničkou.
Matty: Když už mluvíme o soundtracích, měli jste písně v Daredevilovi, Halo 2, nebo Králi Škorpionovi. Který soundtrack je tvůj nejoblíbenější?
Doug: Vlastně jsme napsali jen dvě písně speciálně pro tyhle projekty – jednu pro Daredevila a jednu pro Halo 2. Nebylo to naopak. U Daredevila nám řekli, co asi chtějí, a my to podle toho napsali. Ta písnička se mi fakt líbí. Asi to byl i film, kde jsme byli využití nejvíc, protože tam ta píseň běžela opravdu dlouho. Takže to byl asi můj nejoblíbenější soundtrack.
Matty: Kdybys měl vybrat jednu píseň z alba They Sure Don’t Make Basketball Shorts Like They Used To, kterou byste dnes zahráli naživo, která by to byla?
Doug: Can I Buy You a Drink? Protože nezní vůbec jako my. Vůbec. Je to spíš takový jazz.
Matty: Uplynulo už pár let od vydání vašeho posledního alba Push Pull. Děje se něco v zákulisí? Chystáte nové album? Nebo něco jiného?
Doug: Ano. Mám pocit, že teď hodně píšu, takže máme hodně materiálu, který čeká na další krok. Jen se snažíme přijít, jak na to.
Vstupenky na festival Rock For People 2025 kupuj zde: https://rockforpeople.cz/en/tickets/
Rozhovor vedl: Matty
Foto: Mejra Drkal
