RockCaféčkem se prohnalo pekelné tornádo v podobě nabušených deathcorových smeček. Klub sice zůstal pořád stát, ale všemi přítomnými to rozhodně otřáslo, a to nejen intenzitou, ale i brutalitou.
Celý večer odstartovali čeští Abbie Falls. Po trochu rozpačitém začátku se rozjeli naplno. Šlo cítit, že kapela je sehraná víc než kdy předtím, každodenní hraní na turné jim v tomto ohledu určitě svědčí. Honosili se také hodně dobrým živým zvukem, ve kterém vynikaly všechny vrstvy jejich hudby, o což víc jsme byli tvrdými tóny válcováni. Kluci do nás sypali jeden nářez za druhým, udržovali konstantní nahypovanou energii a snad ze sebe vydali to nejlepší, co v danou chvíli mohli. Přiznám se, že mi několikrát po těle přeběhl mráz. Na konci setu zazněl i nový song, který není o nic méně tvrdý, jako zbytek jejich tvorby. Nemůžu se dočkat, až jej uslyším i studiově, a v řadě za ním další nové tracky, protože vývoj této pražské kapelky se určitě požene ještě hodně zajímavým směrem.
Jako druzí na stage vlítli němečtí Dagger Threat, kteří v čele se sympatickým zpěvákem naservírovali hardcore s pořádnou vervou. Kapela mě svým setem sice úplně neohromila, ale na druhou stranu ani vůbec nezklamala. Svých fanoušků si v publiku našli mnoho a ti se bez ostychu postarali o to, aby se v kotli pořádně zatopilo.
Američtí Extortionist, kteří si tímto odškrtli svou premiérku u nás, sice ze začátku neměli takový ohlas, ovšem během svého nadupaného setu si postupně získali o dost větší přízeň. Ke konci setu, kdy padaly hlavy i jejich největší hity, jedinci neúnavně moshovali a náramně tak podpořili hlavní support téhle tour.
Headlineři Distant hned od začátku dali jasně najevo, kdo je na tomto turné plným právem pánem. Jakmile jsem byla obejmuta tóny prvního songu, úplně jsem zkameněla a opravdu jenom stála a čučela. Bylo to totiž velmi silné. Ta intenzita, se kterou do nás kapela pomocí svých nástrojů posílala svoje ztřeštěné a pekelné melodie, byla až neuvěřitelná. Vše bylo přesně na svém místě, z ohromné masy zvuku každý detail vystupoval a razil si svoji cestu k posluchačům přesně tak jak měl. Mysteriózní synthy a blikající osvětlení jen dokreslovaly krásu celého výjevu, společně s vypjatě neurvalými a psychotickými screamy zpěváka Alana. Čekala jsem, že se dočkáme malého deathcore pekla, ale tohle bylo hutné inferno!
Obscure Promotion se opět postarali o další vydařený večírek plný tvrdé muziky a za to moc děkujeme! Big shout-out do Rock Café za skvělý zvuk, který fungoval od první kapely až po tu poslední.