Cabal

Přinášíme jeden z prvních zimních rozhovorů a tentokrát si uděláme výlet zpátky do letních měsíců na Fajtfest, kde vzniklo interview s naším oblíbeným frontmanem dánské kapely Cabal a to s Andreasem. Tenhle rok jsme je měli možnost vidět hned 3x a to v Rock Café s King 810 a nebo nedávné Never Say Die Tour. Co má kapela společného s Českou republikou a proč se okolo kapely točí okultismus na deskách, to všechno si pojď přečíst!

INTERVIEW

Ahoj, pamatujete si, kdy jste byli poprvé v Praze nebo obecně v Česku?

Ahoj! Tušim, že to bylo v roce 2016 v Crossu. Tam to bylo dost skvělý. Pokud si to dobře pamatuju, tak někde nahoře byla pizzerka, ve který jsme mohli hulit trávu (haha). Taky jsme tu hráli v takovym sklepě, kde to vypadalo jako ve zvláštním dungeonu.

Možná Underdog’s?
Jo! To je přesně ono. Pak jsme tu byli ještě jednou v roce 2018 a naposledy letos v Rock Café s KING 810.

Takže se dá říct, že milujete Česko?
To je jasný. Česko je obecně naprosto úžasný. Máte tu hory, který sice nejsou v blízkým okolí Prahy, ale je fajn ty místa poznávat. Jídlo je tu vlastně taky dost levný, takže když dochází peníze, tak jedeme sem (smích). Minimálně jednou za rok se sem vždycky podíváme.

S Českou republikou vás od začátku váže ještě jedna věc, a to je spolupráce s Aviator Guitars, jelikož jste byli sned první kapela, která na tyto české kytary hrála. Jak k tomu došlo? Jaký je příběh za vámi a AG?

Hele, já jsem asi ten nejhorší, kterej ti na tohle může odpovědět, jelikož jenom řvu jak na lesy. Celý to vlastně začal Chris, náš kytarista, kterej se ještě v době, kdy hrál ve Scared By Beauty, seznámil s Jayem Dietlem, zakladatelem AG, a měl jednu z prvních Aviator kytar, která byla postavená. A sžil se s tim tak moc, že máme Aviatorek hned pět.

Když už je řeč o Chrisovi. Máte za sebou určité změny v line-upu. Stále s vámi Chris hraje?

Pořád je v kapele, píše v podstatě veškerou hudbu. Vlastně teď, když se tu bavíme, je ve studiu a připravuje věci na nový album. Ale víš jak to bejvá – je mu 36, nedávno se čerstvě stal tatínkem. Ale pracuje full-time jako producent, takže pro něj nepřipadá v úvahu někam na měsíc vypadnout od rodiny a práce. Zároveň, kdybychom s ním byli na nabookovaný tour a on by musel během toho prostě zmizet, tak by to bylo v prdeli. Obecně mu tourování nesedlo tolik jako produkce a song-writing. My tohle naprosto chápeme a respektujeme. Takhle jsou všichni spokojený.

Může se někdy stát, že ho zase uvidíme na pódiu?

Možná. Možná až bude tour obří, tak se na pár koncertů přidá (smích).

Mimochodem, tys měl s Chrisem ještě vedlejší projekt – Wolf Pack. Bude někdy nějaký koncert? Plánujete něco?

No, mluvili jsme o tom, ale dostat 9 zpěváků dohromady na jedno pódium by asi dalo dost zabrat. Byl to hodně velkej projekt. Napadlo nás udělat možná ještě jeden song a prostě to ukončit. Jednou jsme vlastně odehráli show. Na jednom festivalu, po koncertě Cabal, naběhlo 8 dalších týpků na stage, odehráli jsme ty tři songy, který jsou nahraný a rozpoutali tam totální peklo. Vlastně bychom to chtěli zopakovat, ale šance, že se všichni někde sejdem, je dost malá.

Když jsme u těch změn, dost jste vyrostli. Podařilo se vám odjet tour po Americe. Jak se tohle stalo?

Sehnali jsme booking agenta v Americe. Někdo se ozval našemu manažerovi, že ho naše kapela dost baví, a chtěl by nás pozvat na tour právě do Ameriky. Řekli jsme si „JO!“. Pak jsme utratili šílený peníze za letenky a pracovní víza. Ještě před samotnou cestou nás to celý vyšlo asi na 20 000€. Ale nakonec to bylo super, protože se nám všechno vrátilo. Byli jsme natěšený, že na příští tour už možná i něco vyděláme. A co přišlo? COVID! Takže víza, který měly platnost rok, prostě propadly, žádnej refund.

Přemýšlíte někdy nad tím, být více nezávislí, a nebo vám vyhovuje relativně čerstvá smlouva s Nuclear Blast?

Možná někdy. Teď jsme podepsali smlouvu s Nuclear Blast na tři alba. A je to pro nás dost velký. Děláme na první desce, a když se všechno vydaří podle plánů, máme pak možnost mít lepší podmínky. Minimálně je to pro nás ten správnej směr, jak bychom to mohli dělat na plnej úvazek, a nemuseli tak řešit dovolený nebo se rozhodovat mezi prací a kapelou. Prostě dělat jen muziku. To by pro nás byla taková nová forma svobody.

Jako opener jste dnes zvolili song „Magno Interitus“, na kterém jste pracovali s Joeym z Fit For An Autopsy. Ten singl mě moc baví, zejména síla v Joeyho hlasu. Hned při prvním poslechu je slyšet, že vám to spolu nesmírně sedlo. Jaká s ním byla spolupráce?

Moc díky. Joey je skvělej! Podle mě je to aktuálně jeden z nejlepších zpěváků. Popravdě jsme ho osobně neznali. Ale jednou přišlo upozornění, že nás začal sledovat. Tak jsme mu okamžitě psali, jestli s náma nechce udělat Magno Interitus. Na což odpověděl, že jasně (smích). Vlastně spousta hostovaček, co máme, vznikla nějakým takovýmhle způsobem.

Nepřemýšleli jste třeba nad Willem Ramosem z Lorna Shore?

Možná. Sleduje nás na Instagramu (smích). Jeli jsme s nimi tour a bylo to moc fajn. S Willem jsme se nepotkali, ale s ostatníma jo. Jsou skvělí. Když jsme byli na US tour, přišli na jeden z našich koncertů. Chvíli jsme s nima kecali, pak si vyměnili kontakty a sem tam spolu komunikujeme. Follow od nás teda dostali první oni (haha).

Co můžeme očekávat od nového alba? Kam se zvukově ubírá?

Nemyslim si, že bychom od posledního alba nějak drasticky měnili žánr. Přidali jsme možná víc elektroniky. Zase trochu víc experimentujeme. Ale myslim si, že jsme našli, jakej zvuk nám sedí, a okolo toho stavíme nový věci. Je to furt Cabal, ale s něčím navíc. Nechte se překvapit.

Koncept alba vypadá celkem okultisticky. Má to s tím něco společného?

Co jinýho by tam mělo bejt (smích)? Jsme Skandinávci, okultismus je pro nás do jistý míry druh inspirace. Nejsme žádný pošahanci, který by si na tom zakládali víru, ale ve Skandinávii se hodně vychází z toho, kdo byli tví předci, a toho, že odněkud pocházíš. Díky tomu se cítíme víc opravdový, jestli mi rozumíš? Děláme to tak odjakživa. Aktuální artwork vychází z dob, když vyšel film Midsommar, inspirace tam je znát. Předtím to bylo víc black metalový a chtěli jsme to posunout trochu jinam.

Jak se staráš o hlas? Zejména na tour?

Většinou to je tak, že jsem prostě nudně střízlivej. Ale tak třeba dneska hrajeme na fesťáku, zejtra máme volno, tak si pár pivek dám. Jinak piju hodně čaje, různě cvičim hlasivky, chodim spát brzo. Jsem takovej dědek na tour (smích).

V poslední době je v deathcoru slyšet jakási nová vlna, což je určitě pro scénu osvěžující. Myslíš si, že je nějaká možnost nebo místo, jak tenhle žánr posunout ještě někam dál?

Myslim si, že jo. Deathcore je teď podle mě tam, kde byl v době MySpace, kdy to bylo úplně nový. Je skvělý, že například díky Lorna Shore se cejtim přesně jako v tu dobu. Vůbec jsem to nečekal a ono to přišlo. Není divu, že jeli tour s Bring Me The Horizon. Ta kapela bude ještě mnohem větší. Pro mě jsou teď největší metalovou kapelou.

Co posloucháte za jiný žánry, když pomineme tvrdou hudbu?

Já toho poslouchám hrozně moc. Hodně mám rád SoundCloud hip hop. Na tour často posloucháme Bonese a různý wavy věci. Hip hop je pro mě dost důležitej žánr. Pak taky poslouchám hardcore punk, ale od toho občas člověk potřebuje klid. Baví nás toho fakt hodně…

Jak vypadá den s Cabal?

Vstaneš. Dáš si kafe, to je důležitý. Nastartuješ se, protáhneš se. Pak, když je čas, tak se jdeš projít po městě, ve kterým hraješ. Rádi objevujeme okolí, to je důvod, proč nás baví bejt na tour.

Jaký je teď plán? Co vás čeká? Těšíte se na Never Say Die Tour v listopadu?

Máme tam toho teď fakt hodně. Letní festivaly, vydání novýho alba, to taky zabere spoustu času. No a pak ta zmiňovaná Never Say Die Tour. Těšíme se moc, bude tam spousta skvělejch kapel. Posledně do toho hodil vidle COVID, tak si budeme držet palce. Letos je line-up dost heavy. Prostě deathcore je zpět na plný pecky (smích).

Děkujeme Tomášovi z Fajtfestu za domluvení rozhovoru!

Rozhovor: Oldřich Kadlec/Matty
Foto: Nina Vocelová