S Bury Tomorrow jsme měli to štěstí vidět se minulé léto na Rock For People, kde jsme si pokecali o zásadní změně line-upu v kapele, ale i o temném a okultistickém albu „The Seventh Sun„, které pro kapelu představuje dosud největší posun v její kariéře.
Matty: Ahoj kluci, děkujeme za tuhle příležitost, jdu to na vás vybalit!
Mohli byste nám více přiblížit temnou stránku alba The Seventh Sun?
Kristan: Je zajímavé slyšet o té temné stránce. Mám totiž pocit, že jsme desku psali se spoustou pozitivní energie, přestože jsme psali tvrdší album. Takže je docela zajímavé, že si z toho lidé berou tu temnotu. Nás ta zvuková změna baví. Baví nás být agresivní kapelou, ale samozřejmě jsme velkými fanoušky melodie, která je obrovskou součástí toho, co děláme. A nechtěli jsme o ni přijít jen proto, že jsme teď v jiné sestavě.
Mám pocit, že tohle je ten dokonalý sound, o který se Bury Tomorrow snažili během několika posledních alb.
Matty: Ed a Tom jsou skvělým přírůstkem do kapely. Muselo vám to otevřít nové možnosti, že? Nečekal jsem, že se v Bury někdy objeví ještě klávesy…
Adam: Technicky vzato jsme něco podobného dělali tehdy s Danem. Když kapela začínala a Dan se k nám přidal, tak hrál na synťák. Takže jsme je tam chvilku měli. Myslím, že když se teď udála ta změna, tušili jsme, že nechceme dělat to samé co předtím. Nechtěli jsme přivést někoho nového, kdo by zase jen hrál na kytaru a zpíval. A tak jsme se začali mnohem více věnovat elektronické stránce věci. Vytipovali jsme si Toma, který je samozřejmě skvělý zpěvák, ale má také talent na elektroniku a atmosférické věci.
Adam: A jemu záleželo na tom, aby tuto změnu na pódiu opravdu zdůraznil. Aby všechna elektronika nezůstala jen puštěná v pozadí. Od té doby, co jsme ho přivedli, přepracoval také některé starší věci, takže to zase dává trochu větší smysl. I v nových skladbách, které teď píšeme, se snažíme jít podobným směrem. Nejedná se o nějaký nový úplně bláznivý prvek v kapele, ale prostě ta elektronika teď trochu víc vyplňuje náš zvuk.
Kristan: Ano, stoprocentně. A myslím, že nás šest máme na sebe navzájem tak různorodý vliv, že tyhle nové aspekty fungují i jako lepidlo, které to všechno spojuje, protože to vytváří dynamičtější prvek. A ano, je to radost mít teď tenhle nový zvukový prvek. Už na albu Black Flame jsme začali experimentovat s určitými zvuky a teď je osvobozující, když to můžeme dále rozvíjet. Těšíme se na to, jak se náš zvuk bude dál vyvíjet.
Matty: Můžete nám říct více o videích Abandon Us a Boltcutter?
Kristan: Na obou videích se podílel ambiciózní Matt Sears. A Dan (zpěvák) je obvykle ten, kdo stojí v čele režie našich videoklipů. Oni se často shodují ve svých nápadech. A vlastně z toho vzniklo něco, co jsme ještě nikdy předtím neudělali. Ještě nikdy jsme na sebe takhle klipy nenavázali. Takže jo, bylo to super. Jsem moc rád, že jsme to mohli udělat.
Matty: Na konci videa Boltcutter vidíme takový zajímavý symbol, řeknete nám o něm něco víc?
Kristan: Ach, ten symbol. To je duševní záležitost…
Adam: Chtěli jsme, aby deska The Seventh Sun a ten symbol působily trochu okultisticky. Ne nějak extra temně, ale bylo to takové téma, které se už táhlo celým klipem Abandon Us. Takže se vrací v klipech Boltcutter a též ve videu ke skladbě Heretic. Jsme děti sedmého slunce! Myslím, že to zatím funguje opravdu dobře. Lidé se do toho dostali.
Ten symbol nám dává skvělou představu o všem, co děláme.
Matty: A kde jste ty klipy natáčeli?
Adam: High Wycombe. Kousek od Londýna. Abandon Us a Boltcutter se natáčely oba na tomhle místě, ale na různých lokacích. Tohle prostředí už posloužilo pro spoustu filmových kulis. Nabízí spoustu různých zákoutí, které se dají skvěle využít pro natáčení. To místo má prostě něco do sebe. Je to poprvé, co jsme na takovém místě byli.
Takže jsme tam natočili tyhle dva klipy a pak se v Londýně natáčel klip k Heretic v jedné staré kapli, ve které teď už nic není. A byl docela mráz. Doslova to byl to asi jeden z nejchladnějších dnů, co jsme zažili. Nebylo tam žádné topení. Byl to náročný den, ale dopadlo to opravdu skvěle.
Matty: Jaké to bylo navzájem se „zabít“ v klipu Heretic?
Kristan: Zlomil jsem spoustu plastových nožů, když jsem bodal do lidí, haha.
Matty: Očividně si hodně trénoval!
Kristan: To si teda piš! Je pro nás dobré dělat pokaždé něco jiného. Už nějakou dobu se snažíme prostě neustále měnit to, co ukazujeme ve videích. Takže to mícháme, jak to jen jde.
Adam: Hele, jako kapela spolu v podstatě žijeme určitou část roku. Jsme spíš jako rodina než jako přátelé. Takže se nám občas přihodí hádky o jídlo nebo o šatny. Napadlo nás, že bude sranda, když takovou masivní bitku o jídlo natočíme jako klip. Ve skutečnosti se ale nic takovýho nechystáme udělat, haha.
Matty: Proč to Loz z While She Sleeps ve videoklipu koupil první?
Adam: Někdy umřít musel, haha.
Kristan: Skončils, takže…
Adam: Uvidíme se později, Lozi, haha.
Matty: Nové album uzavírá píseň s názvem The Carcass King. Co pro vás tento král v písni znamená?
Adam: Carcass King je pro mě ztělesněním negativní emoce. Ten text říká něco jako „Bůh Nicoty je nositelem bolesti, libuje si ve smrti“. The Seventh Sun je v podstatě o cyklu a tahle skladba je takové vyvrcholení, poslední část zmíněného cyklu, smrt před znovuzrozením, čekání na další obnovu… Myslím, že to je ten narativ, který Dan v textu rozvíjí. Alespoň tak si ten text vykládám já.
Matty: Která píseň z nového alba se vám líbí nejvíc?
Adam: To mě poser, haha… No, pořád se to mění… Kristane, řekni ty první!
Kristan: No, ono se to tak trochu střídá. Takže řeknu dvě. Dvě, které jsme stejně nevydali jako singly: Forced Divide a Care.
Adam: Vždycky jsem říkal Heretic, ale tu už jsme hráli tolikrát naživo, že se těším na něco jiného. Takže možná… Nevím, asi bych určitě řekl Care.
Matty: Kdyby jste si mohli vybrat, jaký jiný žánr krom metalcoru byste chtěli zkusit, který by to byl?
Kristan: Asi bych hrál v nějaké popové nebo rockové kapele. Taková ta mainstreamovější hudba.
Adam: Něco, co zní jako Smashing Pumpkins. Protože to je moje oblíbená kapela.
Nebo bych chtěl dělat něco jako house music. Jako že lidi jdou a prostě skáčou. Je tam dobrá energie. Myslím, že to by bylo vončo.
Matty: Na své předchozí desce Cannibal jste se věnovali tématům jako duševní zdraví, osobní niterné boje. Co můžete doporučit lidem, kteří se s těmito problémy potýkají?
Kristan: Řekl bych jim, aby si promluvili s lékařem. Stoprocentně. Jsme prostě jen lidé a určitě cítíš, když něco není ok. A není dobré sám sebe utvrzovat, že nepotřebuješ pomoc. Naopak. Je důležité si s někým promluvit! Ujisti se, že máš kolem sebe někoho, kdo ti poskytne podporu. Ať už jsou to přátelé a rodina, nebo zkrátka lidé, kteří jsou k tobě upřímní. Nakonec bys ale vždy měl vyhledat odbornou pomoc, protože ta je skutečně nejdůležitější. Komunikace je zásadní. Bez ní nemáte nic. Takže buďte upřímní, buďte otevření. Svět bohužel není nastavený tak, aby všem přinesl hodně klidu.
Matty: Poslední otázka. Proč je Dan na pódiu tak přehnaně agresivní?
Adam: Protože je to „pool boy“, haha!
Matty: Kdo to je „Pool Boy“ ?
Kristan: Pool boy je prostě takovej ten idiot. Takovej ten frajer na těláku na školním hřišti, víš co… Ne, haha! On na pódiu vypadá fakt agresivně. Myslím, že se to hodí k tomu, jak zní, jak screamuje. Bylo by zvláštní, kdyby u toho měl úsměv na tváři. Zároveň to vytváří energii. Stejné je to s námi všemi na pódiu. Myslím, že většinu času vypadáme tak nějak nasraně, ale ve skutečnosti nejsme. Myslím, že to přirozeně vychází z té hudby. Chceme, aby se dav cítil napumpovaný, protože se pak i my cítíme lépe. Takže si myslím, že se prostě snaží lidi nabudit. A většinou to funguje.
Adam: Jak jsem řekl na začátku rozhovoru, všichni máme rádi agresivní hudbu.
A on jejím ztělesněním. Je to můj nejoblíbenější frontman všech dob. A já mu to říkám pořád. Myslím, že je fantastický, protože zároveň vytváří atmosféru, ve které se lidé cítí velmi vítaní a velmi přijatí. Takže ho mám rád, i když je to „pool boy“, haha.
Kapela vydává 29. května zbrusu nový singl s názvem „Villain Arc“.
Fotila: Klára Vítková
Rozhovor vedl: Matty