Bad Omens

Newyorští rapeři Oxymorrons naběhli na pódium s obrovskou energií, která se během setu vůbec nevytratila, spíše se stupňovala. Veselá a pozitivní partička předvedla úderný mix rapu spojeného s tvrdými kytarovými riffy, který nenechal nikoho chladným. Publikum pořádně rozjásali, přidali pár dojemných slov, a ve velkém stylu tak rozpumpovali začátek skvělého večera.

Na Ghøstkid jsem se velmi těšila, poslouchám je vlastně od úplného začátku, ale prozatím jsem neměla příležitost je zastihnout tváří v tvář. Co si budem, kapela naživo nezní tak dobře jako na nahrávkách, ale tohle byl přesně ten případ, kdy jsem se vykašlala na to, jaký mají zvuk a neřešila detaily. Což se u mě opravdu často nestává! Jednoduše jsem se nechala unášet energií, která z kapely čpěla. Nejenom, že členové byli hodně kontaktní a komunikativní a vděk vůči fanouškům z nich sršel, ale basák zajistil i zábavu v podobě lezení na balkon nebo hlazením po hlavách fanoušků v předních řadách. Kiddos se prostě nezalekli trochu neobvyklého prostoru a stejně jako Oxymorrons jej nadevše využili k blízké komunikaci s obecenstvem.

U hlavních hvězd večera Bad Omens mi však přišlo, že z prostoru, který jim byl pro koncert poskytnut, zas takovou radost neměli. Byla to moje premiéra, takže netuším, jak kapela působí na jiných koncertech, ale zde z nich vyřazovala spíše skleslejší nálada. Myslím, že zrovna kapela tohoto formátu, která má venku skvělé album
„The Death Of Peace Of Mind“, jenž jim otevřelo dveře k novým přiznivcům, by si rozhodně větší a lepší koncertní sál zasloužila. Musím tedy uznat, že i za kapelu mě mrzelo, že koncert byl zrovna v Lucerně.

Naopak zvuk se vydařil perfektně a po hudební stránce kapela zářila. Noahovy vokály byly perfektně odzpívány a celkově mi živé vyznění přišlo tvrdší než na albech, vůči čemuž jsem rozhodně neprotestovala. Dokonce i v malém prostoru se vytvořila místa na drobný moshpit. Jediné, co mě zklamalo, že kapela pozměnila setlist, a nezazněly tak moje oblíbené Be Careful What You Wish For a The Worst In Me. Jasně, ale co se dá dělat… I přes tuhle drobnou výtku jejich show rozhodně stála za to!

Fotil: Mejra Drkal

Napsala: Vendy Jobova