Any Given Day

Páteční večer nám vedle Nothing But Thieves nabídl i pořádný metalcorový nářez, tentokrát od Pragokoncertu, kteří pořádali Any Given Day ve Storm clubu spolu s již zaběhlými Of Virtue a jednou speciální třešničkou na dortu. 

Celý program nám začal cca o 10 minut dřív, aniž by nás někdo upozornil, což bych neviděl úplně jako problém, a tak se prostor před pódiem začal i tak skvěle plnit na první kapelu s drsným názvem Doomcrusher, slyšeli jste o nich? Hádám že ne! Taky vydali před 4 týdny první singl a panečku, naživo to bylo něco! Myslím si, že tu máme novou vycházející hvězdu. Až budete mít čas běžte si to poslechnout, krom čistých vokálů se dočkáte i pěkně ostrých screamů.

Následovala další pecka jménem Of Virtue, kterou snad ani nemusím tolik představovat, sami se ptali, kdo je naposled viděl na Fajtfestu, kde před lety zahráli. To ale poslední zastávka v Čechách nebyla, jelikož kluci zahráli v roce 2019 v Praze spolu s The Word Alive a Make Them Suffer. Začátek mě zas tak moc nenadchl, dostali se ke mně dost nevýrazné vokály spolu s autotunem, který nám řádil v pozadí. Nicméně energie v sále byla lepší a lepší a i zvuk se postupně zlepšoval. Tyler má rozhodně skvělé screamy, které mě naživo dost bavily.
Celé mi to připadalo ale takové neustálené, lehce unavené. Bylo nicméně skvělé kluky po těch letech zase vidět a pozdravit je. 

Jedna věc nás ten večer zaskočila – na koncertě byla naprostá absence mladých lidí, pro které tento večer byl určený a tak se první dva supporty nedočkaly moc velké aktivity v moshi. To se ale s příchodem Any Given Day změnilo.

Sál se s příchodem kapely změnil v jedno velké fitko, kde jsme se pod velením zpěváka nesměli zastavit. Dostal jsem přesně to, pro co jsem přišel – pro pořádnej výprask, kterej jsem taky dostal. Více než hodinová show plná jen těch nejznámějších písniček, které ve všech probudily tu energii, kterou od začátku lidi někde hluboko v sobě skrývali. Dennis, zpěvák kapely, není jen hora svalů s majestátním plnovousem, „kterej mu může závidět každej chlap“, je to především úžasný zpěvák, jenž svoje kvality ukázal i na akustické písni „Home Is Where the Heart Is“, kde nebylo o čem.
Hoši během večera dorazili na píseň „Come Whatever May“ v kovbojských kloboucích, tak jako v jejich posledním klipu, a přinesli tak na chvíli trošku jinou energii.

Opravdu jsem asi takový koncert ve Stormu nezažil, neviděl jsem tam nikdy lidi lítat ve vzduchu a pařit jako o život. Jejich vystoupení tedy rozhodně řadím mezi ty nejlepší, které jsem letos zatím viděl a věřím, že nebudu jediný. Příští vystoupení těhle kapel si rozhodně nenechte ujít, je to zážitek.

NAPSAL: Matty Vaněk
FOTILA: Nina Vocelová