Zeal & Ardor uhranuli Meet Factory
Je tomu již pět let, co tohle avantgardní uskupení postavené okolo charismatického Manuela Gagneuxe navštívilo pražské Roxy. Za tu dobu se kruh jejich posluchačů několikanásobně rozrostl a na živo jsme se mohli přesvědčit, že i po pěti letech a třech dlouhohrajících albech je stále oč stát.
Jedinou předkapelou byla švýcarská SOOMA. Jejich směs energického rock‘n’rollu v potemnělé atmosféře, kterou střídala zběsilá lightshow, splnila svůj účel. Jako předkapela trojice muzikantů rozhodně nezklamala, naopak spousta přítomných alespoň trochu rozhýbala. Nutno ale dodat, že velká část posluchačů přišla až v závěru jejich setu, nebo po něm. Škoda…
Po nekonečně dlouhém intru se na pódiu, doplněném o stylizovanou Luciferovu pečeť, konečně objevilo několik siluet.
Zeal & Ardor začali ve velkém stylu, tak, jak jsou jejich posluchači zvyklí. Od prvních tónů předváděli extrémní nasazení a všichni v sále mohli hltat tu energii, která se valila ze stage. I když přijeli značně oslabení, protože oba sboristé kvůli nemoci nevystoupili, jejich výkon s přehledem řadím mezi nejlepší vystoupení roku. Absence sboristů neznamenala absenci doprovodných vokálů, ty totiž jely z playbacku, na což sám Gagneux upozornil hned úvodem setu. Hlavní roli na koncertě hrál – nepřekvapivě – zvuk. Ten byl totiž jedním slovem famózní dokonce i v chaotických a hutných pasážích. Setlist byl důmyslným průřezem jejich dosavadní tvorby. Třešničkou na pomyslném dortu pak byla možnost koupit si záznam pražského koncertu a znovu si tenhle jedinečný zážitek zopakovat v příštích 48 hodinách.
Zeal & Ardor znovu ukázali, že se vymykají žánrům i běžným postupům, které od metalových kapel čekáme. Co víc – všechno, co předvádí, dělají na maximum, uvěřitelně a chytře. Pojďme se těšit, s čím nás překvapí příště. Už teď je totiž jasné, že se bude opět jednat o něco naprosto neotřelého.
Text: Oldřich Kadlec
Foto: Nina Vocelová