„Náboženské výrazy jsou pro mě cesta jak lépe vyjádřit osobní pocity!“
INTERVIEW
Jedním z headlinerů letošního Fajtfestu byla i kapela Lionheart, která dorazila až ze slunné Kalifornie. Tuto příležitost jsme hned využili a vyzpovídali pro vás zpěváka, Roba Watsona.
Ahoj, prozraď nám prosím, kde jste byli včera a jak se na dnešní vystoupení těšíš?
Ahoj! Včera jsme hráli na jedný akci v Drážďanech a kupodivu se dneska necejtim nijak unaveně. Takže se vážně těším – READY TO GO!
Zajímalo by mě, jak velká kapela jako vy, snáší to, že na každém koncertě hrajete stejné písně. Není to pro vás nuda?
Není to tak hrozný, protože jsme přidali pár songů, který jsme předtím nehráli. Jeden z nich se jmenuje When I Get Out – ten je z posledního alba Valley of Death a naživo nás začal dost bavit. Snažíme se náš playlist častěji obměňovat, takže nuda nehrozí.
Ve vašich písních se často objevují výroky jako „díky Bože“ nebo „Zdrávas, Maria“. Má to nějaký hlubší význam?
Vím, že hodně používám náboženský výrazy, například „démoni“ a tak. Je to určitá forma toho, jak popsat příběhy, který vyprávím a pomáhá mi to vyjádřit osobní pocity.
Když už jsme u písně „HAIL MARY!“, je klip natočený v ČR?
Tohle je docela vtipnej příběh. Bylo to natáčený v Čechách, na začátku můžete dokonce slyšet českou modlitbu. Chtěli jsme, aby měl ten videoklip cool intro. Čeština zní fakt dobře, takže jsme šli do jednoho kostela a začali tam nahrávat. Potom jsme nahrávku použili, protože to podle nás splnilo svůj účel. Sice vůbec netuším, co se tam říká, ale zní to skvěle. Haha!
Tvoje texty se často opírají o nějaké negativní emoce. Zpíváš o tom, že jsi naštvanej, popisuješ smutek. Vycházíš z vlastních prožitků?
Zpívám především o minulosti. Spousta lidí píše o bolesti nebo o osobním boji. I ve mně něco takovýho je. V hardcorový scéně se říká „krev za krev“ a zpívá se o emocích a pocitech. Já to mám stejně. Chci, aby to bylo o bolesti a o tom, co ztrácíme…
Jde to slyšet třeba v nahrávkách Valley Of Death. Jsou to moje názory a emoce. Inspirací mi bylo například i moje dětství, kdy jsme žili se sestrou a naší matkou v ne úplně ideálních podmínkách. Takže jo, vycházím taky z vlastních zkušeností.
V nějakých písních reaguješ i na kritiky svých písní…
Bohužel hodně lidí, obzvláště kritiků, by spíš chtělo poslouchat songy o tom, jak jezdíš na koni při západu slunce… Někdo holt naši tvorbu miluje a někdo nenávidí. Jasně, je jednodušší psát písně jen o tom, že na něco sereš, a že tě něco štve. Já se ale snažim být upřímnej a vyprávím příběhy, který se mě přímo dotkly.
Vaše muzika se na Spotify objevuje v mnoha workout playlistech. Proč myslíš, že to tak je?
Budu upřímnej, ale vůbec netušim. Ta hudba lidi asi prostě nakopne. Nebo je to možná proto, že na koncertech ukazuju svaly. Ale to je spíš jen sranda, haha!
Děkujeme a těšíme se na vás zase v Praze, kde budete hrát na podzim.
I já se budu těšit, díky za rozhovor.
Rozhovor: Simča Horková/Rob Watson