coreMusic.cz - Magazín o tvrdé hudbě

Dne 19. května se v pražském klubu Roxy uskutečnil svátek tvrdé hudby, konkrétně vystoupení britského metalcorového obra Bring Me The Horizon, za podpory taktéž britských HCčkařů Your Demise a českých post-HCčkařů The Truth Is Out There. Již při mém příchodu mne zarazila délka fronty čekajících u vstupu aneb delší jsem nikdy v životě na podobné akci neviděl. Je zřejmé, že si britští melancholici vydobyli poměrně silnou pozici i v rámci středního proudu, většinu přítomných bychom na koncertě stejné kapely, řekněme před čtyřmi lety, potkali jen těžko. Emo patky, vyznavače kultu osobnosti Olivera Sykese, lopaťáky (rozuměj HC kids), metaláky, ale i úplně obyčejné lidi tato akce tentokrát přilákala a, jak se později ukázalo, není se čemu divit.

Pro "opening act" The Truth Is Out There muselo být předskakování kapele formátu Bring Me The Horizon obrovským zážitkem. Vyprodaný sál, teplota cca 65 tisíc stupňů a aktivita publika jistě zajistily českým Enter Shikari (nemají to rádi, ale nemohu jinak) silnou vzpomínku. Co naopak všem těmto pozitivům silně oponovalo, bylo nazvučení. Nedalo se čekat, že by kapele otevírající večer bylo bůhvíjak rozumět, výsledek byl však ještě hlouběji pod očekávání. Např. "rytmičák" místy nebyl ani k rozpoznání, stejně tak kytarová linka, jediné, co zůstavalo bez handicapu předskokana, byly elektronické podkresy, kterých TTIOT využívájí nemálo. Ani zvuk "z prdele" však nedokázal nikomu z příchozích zkazit dojem a kapela i tak předvedla skvělý výkon, hodný světových jmen a troufám si tvrdit, že o nich ještě mnoho uslyšíme.

Jako druzí začali svůj vercajk na podiu chystat moji oblíbenci Your Demise. Od počátku bylo zřejmé, že fanouškovské základny dvou tahounů večera lze jen velmi těžko spojit (mluvím hlavně o něžném pohlaví), a tak při jejich vystoupení každou chvíli někdo při stagedivu čistě prolétl hloučkem obdivovatelek Olivera Sykese, načež se pohmožděný odbelhal pryč. Nerad se opakuji, ale viz má reportáž z Never Say Die Tour.  To, co se tenkrát dělo, se tentokrát opakovalo, avšak umocněno třikrát. "Do hajzlu, já tady nebudu, vždyť oni tady furt jen skáčou!," jsem slyšel nejméně pětkrát, žádnou z "ublížených" však nenapadlo na tu půl hodinu ustoupit a přenechat prostor všem těm, kteří přišli primárně právě na předskokany, při jejichž vystoupení se holt z toho podia do lidí skáče a občas to dokonce bolí. Dav, ve kterém nebylo hnutí, nejspíše pokazil zážitek drtivé většině fanoušků kapely Your Demise, to se však při předskakování jedné z největších metalcorových kapel současnosti dalo čekat. Přesto všechny pecky jako Push Me Under, Karma nebo The Kids We Used To Be rozezpívaly a rozhýbaly alespoň tu hardcorově orientovanou polovinu publika.

Po odeznění posledních tonů Miles Away se podium začalo okamžitě chystat na vystoupení headlinera. Dav se až do začátku setu nehnul z místa, každý si držel svůj flek, já však rezignoval na svou pozici, přenechal ji některé z dívčin a odebral se sledovat dění z balkonu.
Osobně jsem po zhlédnutí živáku z YouTubu nečekal zázraky, resp. hlavně od frontmana Olivera Sykese, kolem kterého se v podstatě celý ten kapelní humbuk točí, přesto jsem byl napjatý jako kšandy a očekával nástup šestice (i s kytaristou na záskok).

Sál se ihned po zaznění prvních tonů intra k skladbě Shadow Moses rozječel do uširvoucích frekvencí a masivní sing-along jistě naháněl husí kůži i kdejakému skeptikovi vůči této kontroverzní britské smečce. Oliverův polozpěv měl na rozdíl od live videa pokrytí uplně všude a já jen nevěřícně vrtěl hlavou. Oproti zmíněnému setu z YouTubu vše znělo téměř dokonale a maximálně sehraně. Dav vytvářel atmosféru, kterou jsem nezažil dlouho. Circle pity, wall of death a další různé sebedestrukční prvky s každou skladbou jen nabíraly na obrátkách. Oliver ve zpěvech nepolevoval a celý projev působil zkušeně, dospěle a sebevědomě. Pecky jako Alligator Blood, It Never Ends, House Of Wolves nebo Empire dav rozbouřily, zatímco například And The Snakes Start To Sing (dle mého nejsilnějších pět minut večera) ho rozezpívaly a rozněžnily. Konec přišel ve správnou chvíli, se skladbou Sleepwalking, která opět rozproudila krev skoro každému přítomnému.

Co dodat? Ačkoliv jsem se ocitl na trochu jiné akci, než které normálně vyhledávám, především se setu headlinera jsem si odnesl jeden z nejsilnějších zážitků svého života.

Fotky si můžeš prohlédnout na našem spřáteleném webu Marastmusic zde.

KONCERT BMTH V PRAZE JE VYPRODÁN!!!
Vstupenky již nejsou v prodeji v žádném z předprodejů a nebudou ani na místě. Jako varianta se nabízí koncert Bring Me The Horizon v Bratislavě 23/05, kde momentálně vstupenky ještě jsou (zakoupíte přes síť Ticketportal).

Časový plán pražského koncertu:

18:30 - otevření klubu (přijďte včas!!!)
19:00 - 19:20 - The Truth Is Out There
19:35 - 20:15 - Your Demise
20:45 - 22:00 - Bring Me The Horizon

http://obscure.cz/cs/

Obscure Promotion 19. května pořádá koncert Bring Me The Horizon v Praze, 23. května potom v Bratislavě. A právě Obscure pro nás uvolnil tři kusy aktuálního alba BMTH Sempiternal, o které můžete soutěžit. Megarecenzi této desky najdete v sekci recenze.

Každý ze tří výherců albové novinky Bring Me The Horizon navíc dostane aktuální EP Signpost strážnické formace Shadow Area. A jaké jsou podmínky soutěže?

Pošlete nám tématický obrázek nebo text, který souvisí s jednou či druhou kapelou. Tzn. fotku s tričkem BMTH, fotku z koncertu, plakát ve vašem pokoji, básničku, předělané logo Shadow Area. Buďte kreativní. Soutěžící musí být fanouškem stránky Obscure Promotion na facebooku!

Tyhle příspěvky zašlete na adresu Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript nejpozději do čtvrtka 16. 5. 2013. Tři výherce zvolí celá redakce coreMusic.cz, kdy si interně "olajkujeme" jednotlivé příspěvky, ze všech obrázků potom uděláme fotogalerii na našem facebooku.

Výsledky vyhlásíme v předvečer pražského koncertu BMTH, tedy 18. 5. 2013.

Vítězné příspěvky:

1. místo: Matěj
("Shadow Area = údolí stínů. A já znám pouze jedno místo, kam nedolehne slunce, jak je rok dlouhej...")

2. místo: Alina

3. místo: Jitka

Bring Me The Horizon mají oficiálně už pomalu měsíc venku novou desku Sempiternal. Stále známější producent Rogue si půjčil skladbu Go To Hell For Heaven’s Sake a převlékl ji do nového hábitu.

Jak se mu remix povedl můžete poslouchat v této novince.

Už dříve jsme vás mezi prvními informovali, že jako support byli pro koncerty BMTH v Praze (19. 5.) a Bratislavě (23. 5.) domluveni Your Demise.

Bring Me The Horizon na koncertu v Praze i v Bratislavě doprovodí anglická banda Your Demise, která nedávno ohlásila, že po koncertní šňůře v roce 2014 končí.

Koncerty pořádá Obscure Promotion a uskuteční se 19. května v pražském klubu Roxy a 23. května v bratislavském Majestic Music Club.

http://obscure.cz/cs/akce/

Málokterá skupina v dnešní době podléhá pozitivnímu vývoji. Vývoj v kapele je přirozený, někdy nutný, někdy dokonce posune kapelu jinam, než by sama čekala. BMTH a jejich Sempinternal je toho důkazem. Vzali své staré bohy a předhodili je vlkům a nechali se strhnout novou myšlenkou. Jejich pozitivní konání se odrazilo na jejich poslední placce více než znatelně. Vše, co kdy kdo očekával od těchto přeborníků v měnění svého hudebního interfacu se změnilo v otevřená ústa a slechy praskající radostí. Melodie, komplexnost, zvuk, myšlenka a i dokonce obávaný Oliverův zpěv přispěl svou nití na celkové hudební plátno tohoto vrcholu jejich dosavadní kariéry.
Co k hudbě říct je jen, že zapomeňte na předešlá alba. Zde se koná převrat. Tolika obávaná tonoucí "scéna" se opět chytila stébla. Tentokráté to bylo ale vytažení z bažin všedností. Metalcore se vrací, vrací se hlasitě. Lepší. Tak bych si představoval vývoj u každé kapely, která se honosí právě onou hudební nálepkou. Děkuji, že opět můžu metalcoru věřit. Drazí posluchači, pokud váháte, děláte svojí osudovou chybu. Sempinternal je zatím tím nejlepším, co vám muže corová a možná i alternativní scéna prozatím nabídnout. K zaváhá, nežere…ví to každý. /Jonathan/

24. února, jindy bezvýznamný den v bezvýznamném týdnu zaplavila internet lavina příspěvku a statusů, již mohla konkurovat snad jen nedávná hysterie z prezidentskych voleb a zvolení argentinského děduly v bílé čepičce s křížem. Důvod? Z ničeho nic se internetu ocitla komplet zbrusu nová deska Sempiternal od BMTH. Ale stál ten poprask za to?

No jistě, že jo. Původní fandové asi prdí vzteky do židlí (deathcoru a konec konců ani klasického metalcoru) se zde totiž téměř nedočkáte, my ostatní však můžeme ovšem opět plesat radostí, neboť tato novinka navazuje na předchůdce s dodnes těžko zapomatelným názvem There Is A Hell, Believe Me I've Seen It. There Is A Heaven, Let's Keep It A Secret pestrostí, doplněnou samply nebo sbory a bravůrním výkonem milovaného/nevadiněného Olivera.  Ten zde předvádí hned několik poloh, přičemž u songu Sleepwalking to zavání až k přirovnání k Chestlerovi z Linkin Park. Ono to přirovnávání není úplně mimo ani u songu Can You Feel My Heart, který mi zase silně připomínal tvorbu 30 Second to Mars. Za nejlepší momenty považuju již zmíněnou singlovku Sleepwalking a zejména krásně vygradovanou pecku Hell, For Heaven's Sake. BMTH natočili další perfektní desku, která zraje jako dobře vyzrálé víno každým dalším poslechem, ale (ALE!) zaroven mám obavu jestli všechna tahle bravura a exluzivita bude fungovat i naživo. I přesto musím přiznat, že mne Bring Me The Horizon opět mile překvapili a poslech tohodle nápaditého dílka můžu jen a jen doporučit. Sempiternal patří totiž mezi to nejlepší co letos zatím vyšlo, není-li vůbec tím nejlepší. /Gumi/

Album Sempiternal od britských ňunínků Bring Me The Horizon spatřilo světlo světa o trošku dříve, než oficiálně bylo naplánováno, avšak díky tomu jste si mohli album alespoň pořádně naposlouchat a sdílet náš názor či nám oponovat. Tahle deska byla velmi očekávanou záležitostí a většina zajisté nevěděla před vypuštěním Shadow Moses či Antivist, co vlastně od BMTH čekat. Každým albem se mění, vyvíjí a dá se říci - měknou. Tudíž nervozita létala vzduchem a každý byl zvědavý, co zas ze sebe tihle chlapci vyprcnou. S vypuštěním první ochutnávky v podobě songu Shadow Moses si většina z nás utřela pot z čela, protože to zní samozřejmě výborně. Po zveřejnění songu Antivist jsem opět trošku znejistěl, protože tahle pecka mě zas moc nebere. Než však dělat ukvapené závěry, raději jsem si řekl, že si počkám na celek. Velmi mě překvapilo, když se deska objevila na netu o dost dříve, než bylo u kolonky "official release date" napsáno. Ale jako hudebnímu pirátovi (který si samozřejmě milerád koupí original cd, pokud stojí za to), mi to nevadilo a zvesela tuhle věc přidal do digitální sbírky.

Vsadím se, že vaše nejoblíbenější songy jsou Can You Feel My Heart či Sleepwalking. Bez keců okolo se přiznám, že pro mě to jsou také dvě nejsilnější pecky. Avšak na tomto albu je krásné, že jakmile vás trošku opustí entuziasmus daných písní, okamžitě se zaposloucháte a zamilujete do jiných z tohoto alba. Pomalinku ho poznáváte a doslova hltáte postupně každej song. Štve mě však okolo tohoto alba jedna věc. Všude neustále čtu narážky, že album zní jako starší tvorba Linkin Park. So? Hudba v dnešní době bude těžko na 100% originální, všude uslyšíte vlivy jiných, průkopnických kapel. A navíc buďme rádi, LP už přeci jen krapet vyměkli, a tak je pro nás nová placka od BMTH příjemnou náhradou. Tahle deska si určitě zaslouží čestné místo mezi alby tvrdé hudby. Skvělá záležitost, která jen tak neomrzí. /Davey/

Jelikož jsem nečekal nic tvrdého, nemůžu říci, že bych byl na první poslech zklamaný. Ba naopak. Hned otvírák Can You Feel My Heart mě zaujal svou neotřelostí a zpěvnými melodiemi, hlavně v druhé části skladby. Druhá House Of Wolves mi silně evokuje předchozí album a třetí Empire (Let Them Sing) je další zvláštností, která vygraduje do nejlepší skladby alba, kterou Sleepwalking bezpochyby je. Go To Hell, For Heaven's Sake má silný refrén a následující Shadow Moses bych označil za druhý vrchol placky. Příjemná barva Oliverova hlasu mne překvapila v And The Snakes Start To Sing, dokonalá věc pro klidnější nálady. Seen It All Before jakoby z řiti vypadla 30STM. Normálně bych tento fakt viděl negativně, tady však není co vytknout. Perfektní. Zakončení a následné bonusové tracky už však nejsou tak lehko stravitelné a proto je vidím, jako nejslabší část alba. Jak jsem řekl na začátku, čekal jsem to, co jsem dostal. I když vlastně ani ne, čekal jsem to totiž stokrát horší. Pokud budou chlapci schopni předvést tuto plejádu skvělých a nápaditých melodií naživo, k hodnocení si přičtěte ještě o stupeň navíc. 8.5/10 /vybrusxbibrus/

BMTH se u mě během posledních let zapsali jako kapela, která přestože naživo nijak zvlášť neumí, ve studiu produkuje výborná alba. Mnozí filutové na diskuzních fórech ukazují své "internetové svaly" (bez urážky) a mladé Angličany svorně nenávidí za jejich mainstreamovost, mně však jejich sound učaroval. Oceňuji na nich jejich naprostou nebojácnost být "sví". Suicide Season, které stojí na brutálních kytarách a celkové drzosti, mám dodnes moc rád. There Is a Hell... do kotlíku přimíchalo pořádné množství nálady a atmosféry, výsledek dokořenily samply od Skrillexe a já se tetelil blahem. Proč tak rozvláčný úvod? Inu, dost jsem se ze zkušenosti bál, že napotřetí už to prostě vyjít nemůže. Tak třeba milovaní Parkway Drive letos s kvalitou trochu klesli a je známo, že celkově pomyslný hatrick vybojuje málokteré uskupení.

Sempiternal však naštěstí zboural veškeré mé pochyby a veřejně tímto prohlašuji, že jsem z něj nadšený, jako jsem dlouho nebyl z žádné desky. BMTH se během kariéry podařilo nezůstat ani chvíli zvukově stát na místě a zároveň jedinkrát nešlápnout do propasti. Hlavním tahákem tu je vedle osvědčeného zvuku rozvinutá zasněná post-rocková melancholie a hlavně zpívající Oli Sykes - slovní spojení, kterému by se asi většina lidí ještě před čtvrtrokem akorát zasmála. Ať už studio kouzlilo jakkoliv, mě jeho melodický vokál baví neskutečně - nezapře Oliho "br00tal" minulost, ale je plný kontrastu, emocí a v chraplající poloze dokonce připomene Chestera z Linkin Park. Nálada alba plyne mezi brutálním nářezem a hořkosladkými baladami a ve všech polohách je strhující i uvěřitelná. Poslech extrémně doporučuji. Tak co, podaří se to hochům i příště? /Jakub Rissaweg/

Dej si live Bring Me The Horizon v BBC Radio 1 s pomalým songem And The Snakes Start To Sing: ZDE.

Veselí na tyto jarní svátky nemá konce! Hodně duší netrpělivě odtrhává z kalendáře lístky či škrtá fixem nebo dokonce stříhá metr a vyhlíží květnové vystoupení hvězd Bring Me The Horizon. Datum je stanovené na 19.5.2013 a proběhne v pražském klubu Roxy pod záštitou Obscure.
Máme pro vás přídavek, třešničku v podobě supportu. Nebude jim nikdo jiný, než legendární velikáni v metalcorové scéně a miláčci statisíců - samotní THE DEVIL WEARS PRADA! Tato megaskupina se zúčastní vystoupení a bude předskakovat britským Bring Me The Horizon, kteří mají na triku momentálně další placku v podobě Sempiternal. Nadšeni? My také!

A PĚKNÝ APRÍLOVÝ DEN VÁM PŘEJE REDAKCE COREMUSIC!!!!!!!!!!! :))))

Taky si ujíždíš na novém album Sempiternal  (které oficiálně vyjde "až" 1. dubna) od milovaných/zatracovaných BMTH? Tak si  2. dubna v 19:30 zadej www.sempiternallive.com a budeš při tom, livestream show Bring Me The Horizon z anglického Leedsu.

Sheffield to není jen město While She Sleeps a Bring Me The Horizon, ale i domovinou osobité experimental mathcore/noisecore formace s ženským vokálem Rolo Tomassi.

Z její třetí a zatím poslední desky Astraea pochází nové video Howl.