coreMusic.cz - Magazín o tvrdé hudbě

The Schoenberg Automaton, tak tento název ti asi sám od sebe nic neřekne. Možná tě trošku nalákám, když ti sdělím, že kapela sídlí v Austrálii. Už bych pomalu zpozorněl, protože Austrálie je metalcoru a hardcoru země zaslíbená. Nevím proč, ale kapely z tohoto světadílu mají k tvrdé hudbě svůj zvláštní osobitější přístup. Každopádně The Schoenberg Automaton nestojí přímo v té první řadě s I Killed The Prom Queen, The Red Shore, Allay The Sea nebo Parkway Drive (to dá rozum, když jsi o nich ještě neslyšel). The Schoenberg Automaton se ale dají zařadit někam mezi Vegas In Ruins, Widow The Sea, Thy art is Murder, Cross The Lips Of Grace, Resist The Thought nebo Hiroshima Will Burn. Tedy taková ta agresivnější, živelnější a zběsilejší skupinka. Kapela o sobě píše, že hrají technical abstract death metal, vyvracet jim to rozhodně nebudu. Co si ale představit pod pojmem abstract death metal? Experimentální forma death metalu, deathcore nebo dokonce jistá verze grindcore? Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že vše dohromady, v tomto případě bych ale systém škatulek pošoupnul bokem a držel se tvrzení bandy. Kapela se ve své diskografii zatím nemůže pyšnit žádným oficiálním albem, na facebooku se jim ale už točí tři solidní fláky: Where Are We, In A Cube?, The Woodhouse Sakati Syndrome a Pineapple Juice & The Tough Stuffed Olive.

Tyto tři důmyslně našlehané skladby udiví promyšlenou kompoziční strukturou a solidními instrumentálními výkony včetně bizarních změn tempa. Mozek vyplašující death grindové sypárny střídají místy až bluesově brnkající výpady či nenáročné uvolňující riffovačky. Rozhodně bych se nebál použít u jejich stylového zařazení přívlastek progresivní. Je tím myšlena, na toto žánrové zařazení, poměrně bohatě a pestře inicializovaný obsah skladeb či tendence k prolínání různorodých prvků a zmíněných zvratů. Naprosto mne uchvátila jistá pasáž ve dvojce The Woodhouse Sakati Syndrome, jež jako by ze strun vypadla starší tvorbě angličanů Trigger The Bloodshed. Když nad tím tak přemýšlím, tyto kapely toho mají vlastně více společného. Určitě to nejsou ty brnkající linky, ale to death metalové až grindcorové nasazení. Třeba závěrečná část trojky Pineapple Juice & The Tough Stuffed Olive je plná tvrdých death metalových závitů, což je poslouchatelné žrádlo, tak to mám rád. Tato muzika má nápad, nepostrádá smysl pro detail, ani vytříbený vkus pro pořádný odpich, ale vše je to zatím ještě na začátku, takže je na místě určitá zdrženlivost.

Není snadné vyčíst rukopis ze tří kousků. Je ale lehké vydedukovat, zda na to kapela má. A až se The Schoenberg Automaton naládují do studia a nahrají své první album, tak se o nich ještě někde určitě dočteš. Debutový klip Where Are We, In A Cube? je k dispozici pod článkem.

Datum 16. července pro mě bylo jako čekání na armagedon. Již od rána jsem tušil, že se přižene něco strašlivého a také se to stalo. Konečně jsem si poslechnul nové plnohodnotné album od terminátora moderního death core. Thy Art Is Murder již před vydáním této desky byli známí jako nekompromisní drtička a breakdownová mašinérie, ale osobně jsem nečekal nic tak masakrujícího. To co se mi přisálo na uši a mozek mě začalo rozežírat jako replikátoři ze Stargate. Abych trochu zvolnil s tím masakrem tak uvedu ještě pár základních informací. TAIM jsou poměrně mladá kapela pocházející z Austrálie - Sydney, New South Wales. První studiový počin jsme mohli slyšet již v roce 2008 a to Infinite Death. Od té doby tento boyband prošel obrovskou změnou, a to výměnou zpěváka Brendana Van Ryna za aktuálního C.J. McMahona. Spousta lidí by předem řekla, že kapela už nikdy nebude stejná, ba naopak, protože skoro nepoznáte rozdíl a jestli ano, tak k lepšímu. Další change v sestavě proběhl na postu baskytary kde se prohodili Josh King a Mick Low. A teď konečně se jdeme podívat na The Adversary!

Australští deathcoristé Thy Art Is Murder, umístili na svůj myspace profil nový videoklip k songu Soldiers of Immortality z jejich aktuálního alba The Adversary.

myspace.com/thyartismurder